Kroatia

Wikipedia:st
Njuškii navigistmân Njuškii ucâmân
Kroatia täsiväldi
Republika Hrvatska (kroatiakielân)
lippu
lippu
vaakun
vaakun
Staatâhäämi täsiväldi
President Zoran Milanović
Uáiviminister Andrej Plenković
Uáivikaavpug Zagreb
Eres kaavpugeh Split,
Rijeka,
Osijek
Vijđodâh 56 594 km²
– sisčääci 1,09 %
Ässeeloho (2020) 4 058 165
– ässeesaahâdvuotâ 73 ässed/km²
Virgáliih kielah kroatiakielâ
Vaaluut euro (EUR)
Äigi UTC+1
– kesiäigi UTC+2
Jiečânâsvuotâ
Jugoslaviast kesimáánu 25. peivi 1991
Uánádâs HR
– fiävruin HR
– kirdemmašinijn 9A
Jotolâh uálgispiälásâš
Sundenummeer +385
Internet TLD .hr já .eu
Aalmuglâšlaavlâ Lijepa naša domovino

Kroatia lii Adriameerâ riddoost.

Kroatia (kroatiakielân Hrvatska) ađai Kroatia täsiväldi (kroatiakielân Republika Hrvatska) lii jiečânâs täsiväldi Adriameerâ riddoost Koskâ-Euroop maadâuásist. Ton uáivikaavpug lii Zagreb.[1] Kroatiast láá suulân 4 miljovn ässed.

Historjá[mute | mute käldee]

Kroatia já Euroop union[mute | mute käldee]

Kroatia seervâi Euroop unionân syeinimáánu 1. peeivi 2013. Uđđâivemáánu 1. peeivi 2023 Kroatia seervâi eurokuávlun. Tot lii eurokuávlu 20. jeessânstaatâ.[2] Siämmáá peeivi Kroatia seervâi meiddei Schengen-kuávlun.[3]

Eennâmtiätu[mute | mute käldee]

Kroatia vijđodâh lii 56 594 km², mast 1,09 % lii čääci.

Sajadâh já rääjih[mute | mute käldee]

Kroatia lii Koskâ-Euroop maadâuásist. Ton ránnjástaatah láá taveviestârist Slovenia, tavenuorttân Uŋgar, nuorttân Serbia já maadânuorttân Bosnia-HercegovinaMontenegro. Kroatiast staatârääjih láá ohtsis 2 237 km. Ton kuhemus rääji lii Bosnia-Hercegovinain; tot lii 1 011 km kukke. Uánihumos lii 23 km rääji Montenegroin.[4]

Kroatia raajij kukkodâh[4]
Staatâ Kukkodâh
Slovenia 668 km
Uŋgar 355 km
Serbia 318 km
Bosnia-Hercegovina 1 011 km
Montenegro 23 km
Ohtsis 2 375 km

Viestârist Kroatia rájášuvá Adriameerân, mon nubebeln lii Italia. Merâriddo lii ohtsis 5 835 km kukke (4 058 km suolluin).[4]

Suolluuh[mute | mute käldee]

Válduartikkâl: Listo Kroatia suolluin

Kroatia hydrograflâš instituut (kroatiakielân Hrvatski Hidrografski Institut) mield Kroatiast láá ohtsis 79 suollud.[5] Siämmáá instituut mield saavâst lii suálui, jis vijđodâh lii > 1,0 km². Jis vijđodâh lii 0,1 km² já 1,0 km² kooskâst, te saavâst lii lássá. Jis vijđodâh lii < 0,1 km², te saavâst lii keđgi.[5]

Kroatia stuárráámuuh suolluuh láá Cres (405,70 km²), Krk (405,22 km²) já Brač (395,44 km²). Eres suolluuh, moi vijđodâh lii paijeel 100 km², láá Hvar (297,38 km²), Pag (284,18 km²), Korčula (271,47 km²) já Dugi Otok (113,30 km²).

Jäävrih já juuvah[mute | mute käldee]

Korže Plitvice aalmuglâšmeecist

Kroatia kuhemuuh juuvah láá Sava (562 km) já Drava (505 km).[6]

Dalmatiast leijee Vranajävri lii Kroatia stuárráámus jävri vijđoduv mield. Ton vijđodâh lii 30,7 km². Kroatiast lii nubbe Vranajävri, mii lii Cressuollust. Ton vijđodâh lii tuše 5,8 km², mut tot lii Kroatia stuárráámus jävri saijaavuođâ mield.

Morfologia[mute | mute käldee]

Válduartikkâl: Listo Kroatia vaarijn
Dinara ađai Sinjal lii Kroatia alemus vääri.

Kroatia alemus saje lii Dinara čokke (1 831 m); vyeligumos lii Adriameerâ riddo (0 m).

Alemuuh čoheh Kroatiast
Vääri Čokke Alodâh Koordinaateh
Dinara Dinara 1 831 m (6 007 ft) 44°3′N, 16°23′E
Biokovo Sveti Jure 1 762 m (5 781 ft) 43°20′N, 17°03′E
Velebit Vaganski vrh 1 757 m (5 764 ft) 44°32′N, 15°14′E
Plješivica Ozeblin 1 657 m (5 436 ft) 44°47′N, 15°45′E
Velika kapela Bjelolasica (Kula) 1 533 m (5 030 ft) 45°16′N, 14°58′E
Risnjak Risnjak 1 528 m (5 013 ft) 45°25′N, 14°45′E
Svilaja Svilaja 1 508 m (4 948 ft) 43°49′N, 16°27′E
Snježnik Snježnik 1 506 m (4 941 ft) 45°26′N, 14°35′E

Viehâdâh[mute | mute käldee]

Stuárráámuuh kaavpugeh[mute | mute käldee]

Kroatia stuárráámuuh kaavpugeh[4]
Kaavpug Ässeeloho (2021)
Zagreb 663 592
Split 149 830
Rijeka 107 964
Osijek 75 535
Zadar 67 309
Pula 52 220

Fáádást eres soojijn[mute | mute käldee]

Käldeeh[mute | mute käldee]

  1. Kroatia Euroop union. Čujottum 2023-1-1. (suomâkielân)
  2. Croacia entrará en la zona del euro el 1 de enero de 2023: el Consejo adopta los últimos actos jurídicos necesarios Euroop union rääđi. 12.7.2022. Čujottum 1.12.2022. (espanjakielân)
  3. Rinne, Mika: Suomalaisten reissaaminen suosittuun kohteeseen helpottuu: Kroatia liittyy Schengen-alueeseen Iltalehti. 8.12.2022. Čujottum 1.1.2023. (suomâkielân)
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 Croatia in brief www.croatia.eu. Čujottum 2.1.2023. (eŋgâlâskielân)
  5. 5,0 5,1 Tea Duplančić Leder, Tin Ujević, Mendi Čala: Coastline lenghts and areas of islands in the Croatian part of the Adriatic Sea determined from the topographic maps at the scale of 1 : 25 000. Geoadria, 2004, 9. ihekerdi, nr 1, s. 5–32. Artikkâl nettiversio. (eŋgâlâskielân)
  6. Rivers and lakes www.croatia.eu. Čujottum 1.1.2023. (eŋgâlâskielân)