Njuškii siskáldâsân

Etiopia

Wikipedia:st
Etiopia demokraatlâš littotäsiväldi
የኢትዮጵያ ፈደራላዊ ዲሞክራሲያዊ ሪፐብሊክ
Ityop’iya Federalawi Demokrasiyawi Ripeblik
(amharakielân)
lippu
lippu
vaakun
vaakun
Staatâhäämi parlamentaarlâš littotäsiväldi
President Taye Atske Selassie
Uáiviminister Abiy Ahmed
Uáivikaavpug Addis Abeba
Vijđodâh 1 104 300 km²
– sisčääci 0,7 %
Virgáliih kielah amharakielâ
Vaaluut birr (ETB)
Äigi UTC+3
Uánádâs ET
Jotolâh uálgispiälásâš
Sundenummeer +251
Internet TLD .et
Aalmuglâšlaavlâ Wodefit Gesgeshi, Widd Innat Ityopp'ya
(ወደፊት ገስግሺ ውድ እናት ኢትዮጵያ)

Etiopia demokraatlâš littotäsiväldi ađai Etiopia (amharakielân ኢትዮጵያ, ʾĪtyōṗṗyā, afarkielân: Itiyoophiyaa, ge'ezkielân: ኢትዮጵያ. oromokielân: Itoophiyaa, somalikielân: Itoobiya, tigrinjakielân: ኢትዮጵያ) lii siseennâmstaatâ Afrik čuárvist. Tot lii ohtâ maailm puárásumos enâmijn.[1] Ton uáivikaavpug Addis Abeba lii suulân kaskoo staatâ.

Eennâmtiätu

[mute | mute käldee]

Etiopia vijđodâh lii 1 104 300 km², mast 7 730 km² (0,7 %) lii čääci.[2] Vijđoduv mield Etiopia lii maailm 28. stuárráámus staatâ.[2] Tot lii tuše ucánjii stuárráb ko Bolivia, mon vijđodâh lii 1 098 581 km².[3]

Sajadâh já rääjih

[mute | mute käldee]

Etiopia lii siseennâmriijkâ Nuorttâ-Afrikist. Ton ránnjástaatah láá tavveen Eritrea, nuorttân DjiboutiSomalia, mäddin Kenia, viestârist Maadâ-Sudan já taveviestârist Sudan. Etiopiast staatârääjih láá ohtsis 59 251 km. Kuhemus rääji lii rääji Somaliain, mii lii 1 640 km. Uánihumos rääji vist lii 343 km rääji Djiboutijn.[2]

Ránnjástaatâ Rääji kukkodâh Kárttá
Djibouti &&&&&&&&&&&&0342.&&&&00342 km
Eritrea &&&&&&&&&&&01033.&&&&001 033 km
Kenia &&&&&&&&&&&&0867.&&&&00867 km
Somalia &&&&&&&&&&&01640.&&&&001 640 km
Maadâ-Sudan &&&&&&&&&&&01299.&&&&001 299 km
Sudan &&&&&&&&&&&&0744.&&&&00744 km

Morfologia

[mute | mute käldee]
Ras Dejen (amharakielân ራስ ዳሸን) lii Etiopia alemus vääri.
Válduartikkâl: Listo Etiopia vaarijn

Etiopia alemus saje lii Simien várádahân kullee Ras Dejen čokke, mii paijaan &&&&&&&&&&&04533.&&&&004 533 m alodâhân.[4] Tot lii Simien aalmuglâšmeecist Etiopia taveuásist. Etiopia vyeligumos saje vist lii Danakil (-125 m), mii lii staatâ tavenuorttâuásist.[2]

Haldâttâh já politiik

[mute | mute käldee]

Etiopia staatâhäämi lii parlamentaarlâš littotäsiväldi. Ton staatâhovdâ lii täsivääldi president, kiän virgepaje pištá kuttâ ive, kuittâg enâmustáá kyehti virgepaje maŋaluvâi.[5][6] Etiopia parlament väljee president.[6]

Viehâdâh

[mute | mute käldee]

Ässeeloho

[mute | mute käldee]
Ihe Ässeeloho Ihe Ässeeloho Ihe Ässeeloho Ihe Ässeeloho Ihe Ässeeloho
1960 22 151 218 1972 30 135 531 1984 39 493 610 1996 58 815 116 2007 73 750 932
1961 22 671 134 1973 31 029 594 1985 40 777 189 1997 60 584 273 2008 82 621 190
1962 23 221 344 1974 31 856 458 1986 42 100 969 1998 62 353 942 2009 84 838 032
1963 23 798 397 1975 32 569 908 1987 43 477 401 1999 64 158 887 2010 87 095 281
1964 24 396 981 1976 33 145 955 1988 44 916 621 2000 66 024 199 2011 89 393 063
1965 25 013 551 1977 33 615 472 1989 46 435 325 2001 67 956 866 2012 91 728 849
1966 25 641 137 1978 34 054 601 1990 48 042 755 2002 69 948 344 2013 94 100 756
1967 26 280 676 1979 34 570 544 1991 49 743 883 2003 71 989 666 2014 96 958 732
1968 26 945 326 1980 35 241 209 1992 51 525 658 2004 74 066 147 2017 104 957 438
1969 27 653 511 1981 36 094 424 1993 53 357 867 2005 76 167 240 2021 120 283 026
1970 28 414 999 1982 37 110 033 1994 55 199 953 2006 78 290 649 2023 128 691 692
1971 29 246 389 1983 38 259 330 1995 57 023 519
Käldee: Wikidata

Fáádást eres soojijn

[mute | mute käldee]

Käldeeh

[mute | mute käldee]

  1. Ethiopia www.britannica.com. Čujottum 4.3.2022. (eŋgâlâskielân)
  2. a â b c Ethiopia The World Factbook. Čujottum 2.8.2025. (eŋgâlâskielân)
  3. Bolivia The World Factbook. Čujottum 2.8.2025. (eŋgâlâskielân)
  4. Ras Dejen www.geonames.org. Čujottum 6.8.2025. (eŋgâlâskielân)
  5. Etiopia vuáđulaahâ (art. 69) ICL project. Čujottum 15.1.2023. (eŋgâlâskielân)
  6. a â Etiopia vuáđulaahâ (art. 70) ICL project. Čujottum 15.1.2023. (eŋgâlâskielân)