Etiopia
| Etiopia demokraatlâš littotäsiväldi የኢትዮጵያ ፈደራላዊ ዲሞክራሲያዊ ሪፐብሊክ Ityop’iya Federalawi Demokrasiyawi Ripeblik (amharakielân) |
|
|---|---|
lippu |
vaakun |
| Staatâhäämi | parlamentaarlâš littotäsiväldi |
| President | Taye Atske Selassie |
| Uáiviminister | Abiy Ahmed |
| Uáivikaavpug | Addis Abeba |
| Vijđodâh | 1 104 300 km² |
| – sisčääci |
0,7 % |
| Virgáliih kielah | amharakielâ |
| Vaaluut | birr (ETB) |
| Äigi | UTC+3 |
| Uánádâs | ET |
| Jotolâh | uálgispiälásâš |
| Sundenummeer | +251 |
| Internet TLD | .et |
| Aalmuglâšlaavlâ |
Wodefit Gesgeshi, Widd Innat Ityopp'ya (ወደፊት ገስግሺ ውድ እናት ኢትዮጵያ) |
|
|
|
Etiopia demokraatlâš littotäsiväldi ađai Etiopia (amharakielân ኢትዮጵያ, ʾĪtyōṗṗyā, afarkielân: Itiyoophiyaa, ge'ezkielân: ኢትዮጵያ. oromokielân: Itoophiyaa, somalikielân: Itoobiya, tigrinjakielân: ኢትዮጵያ) lii siseennâmstaatâ Afrik čuárvist. Tot lii ohtâ maailm puárásumos enâmijn.[1] Ton uáivikaavpug Addis Abeba lii suulân kaskoo staatâ.
Eennâmtiätu
[mute | mute käldee]Etiopia vijđodâh lii 1 104 300 km², mast 7 730 km² (0,7 %) lii čääci.[2] Vijđoduv mield Etiopia lii maailm 28. stuárráámus staatâ.[2] Tot lii tuše ucánjii stuárráb ko Bolivia, mon vijđodâh lii 1 098 581 km².[3]
Sajadâh já rääjih
[mute | mute käldee]Etiopia lii siseennâmriijkâ Nuorttâ-Afrikist. Ton ránnjástaatah láá tavveen Eritrea, nuorttân Djibouti já Somalia, mäddin Kenia, viestârist Maadâ-Sudan já taveviestârist Sudan. Etiopiast staatârääjih láá ohtsis 59 251 km. Kuhemus rääji lii rääji Somaliain, mii lii 1 640 km. Uánihumos rääji vist lii 343 km rääji Djiboutijn.[2]
| Ránnjástaatâ | Rääji kukkodâh | Kárttá |
|---|---|---|
| Djibouti | 342 km | |
| Eritrea | 1 033 km | |
| Kenia | 867 km | |
| Somalia | 1 640 km | |
| Maadâ-Sudan | 1 299 km | |
| Sudan | 744 km |
Morfologia
[mute | mute käldee]
- Válduartikkâl: Listo Etiopia vaarijn
Etiopia alemus saje lii Simien várádahân kullee Ras Dejen čokke, mii paijaan 4 533 m alodâhân.[4] Tot lii Simien aalmuglâšmeecist Etiopia taveuásist. Etiopia vyeligumos saje vist lii Danakil (-125 m), mii lii staatâ tavenuorttâuásist.[2]
Haldâttâh já politiik
[mute | mute käldee]Etiopia staatâhäämi lii parlamentaarlâš littotäsiväldi. Ton staatâhovdâ lii täsivääldi president, kiän virgepaje pištá kuttâ ive, kuittâg enâmustáá kyehti virgepaje maŋaluvâi.[5][6] Etiopia parlament väljee president.[6]
Viehâdâh
[mute | mute käldee]Ässeeloho
[mute | mute käldee]| Ihe | Ässeeloho | Ihe | Ässeeloho | Ihe | Ässeeloho | Ihe | Ässeeloho | Ihe | Ässeeloho |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1960 | 22 151 218 | 1972 | 30 135 531 | 1984 | 39 493 610 | 1996 | 58 815 116 | 2007 | 73 750 932 |
| 1961 | 22 671 134 | 1973 | 31 029 594 | 1985 | 40 777 189 | 1997 | 60 584 273 | 2008 | 82 621 190 |
| 1962 | 23 221 344 | 1974 | 31 856 458 | 1986 | 42 100 969 | 1998 | 62 353 942 | 2009 | 84 838 032 |
| 1963 | 23 798 397 | 1975 | 32 569 908 | 1987 | 43 477 401 | 1999 | 64 158 887 | 2010 | 87 095 281 |
| 1964 | 24 396 981 | 1976 | 33 145 955 | 1988 | 44 916 621 | 2000 | 66 024 199 | 2011 | 89 393 063 |
| 1965 | 25 013 551 | 1977 | 33 615 472 | 1989 | 46 435 325 | 2001 | 67 956 866 | 2012 | 91 728 849 |
| 1966 | 25 641 137 | 1978 | 34 054 601 | 1990 | 48 042 755 | 2002 | 69 948 344 | 2013 | 94 100 756 |
| 1967 | 26 280 676 | 1979 | 34 570 544 | 1991 | 49 743 883 | 2003 | 71 989 666 | 2014 | 96 958 732 |
| 1968 | 26 945 326 | 1980 | 35 241 209 | 1992 | 51 525 658 | 2004 | 74 066 147 | 2017 | 104 957 438 |
| 1969 | 27 653 511 | 1981 | 36 094 424 | 1993 | 53 357 867 | 2005 | 76 167 240 | 2021 | 120 283 026 |
| 1970 | 28 414 999 | 1982 | 37 110 033 | 1994 | 55 199 953 | 2006 | 78 290 649 | 2023 | 128 691 692 |
| 1971 | 29 246 389 | 1983 | 38 259 330 | 1995 | 57 023 519 | ||||
| Käldee: Wikidata | |||||||||
Fáádást eres soojijn
[mute | mute käldee]
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Etiopia.
Käldeeh
[mute | mute käldee]- ↑ Ethiopia www.britannica.com. Čujottum 4.3.2022. (eŋgâlâskielân)
- ↑ a â b c Ethiopia The World Factbook. Čujottum 2.8.2025. (eŋgâlâskielân)
- ↑ Bolivia The World Factbook. Čujottum 2.8.2025. (eŋgâlâskielân)
- ↑ Ras Dejen www.geonames.org. Čujottum 6.8.2025. (eŋgâlâskielân)
- ↑ Etiopia vuáđulaahâ (art. 69) ICL project. Čujottum 15.1.2023. (eŋgâlâskielân)
- ↑ a â Etiopia vuáđulaahâ (art. 70) ICL project. Čujottum 15.1.2023. (eŋgâlâskielân)