Vuorâččâsah
| Vuorâččâsah Corvidae (Vigors, 1825) |
|
|---|---|
_(7971271672).jpg) |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Varbuslodeh Passeriformes |
Vuorâččâsah (Corvidae) lii loddehiäimu. Vuorâččâsah láá ain lamaš uáinojeijee haškâlodeh, mii čielgee toi noomâi čielgâsvuođâ. Suomâst tiättojeh oovce vuorâččâsšlaaijâd, main käävci kávnojeh Säämist. Säämi vuorâččâslodeh láá ruošâkáránâs (suomâkielân närhi), kuávská (suom. kuukkeli), lädikuávská (suom. harakka), pähkinhakki (suom. pähkinähakki), näkki (suom. naakka), čapisvuorâččâs (suom. mustavaris), vuorâččâs (suom. varis) já káránâs (suom. korppi).[1]
Nomâttâsah
[mute | mute käldee]Vuorâččâsluudijn puáris nommâ lii lamaš kuávskást, vuorâččâsâst já káránâsâst, maid juáháš tobdá siämmáin noomáin.[1]
Näkki kávnoo tuše E. W. Borg aapiskirjeest Anar Sämi Kiela Aapis Kirje ja Doktor Martti Lutherus Ucca Katkismus (1859), kost kirje algâsiijđoin láá čielgejum sämipuustaveh já toi kevttim. Puustavij ohtâvuođâst láá koveteevstah, moin oovtâst lohá Naakka parkuu - Näkki parku. Vyerdimist lii, et taat nommâ lii mahtnii punjâstum suomâkiel nomâttâsâst, tastko näkki ij lah Säämist táválâš lodde. Toos lii sáttám mahtnii meiddei vaiguttiđ almenähki-sääni myenster.[1]
Lädikuávská nomâttâs vuod kávnoo vuosmuu keerdi jo Nordling loddenommâlistoost 1898 já tastmaŋa maaŋgâin eres-uv sänilistoin.[1]
Ruošâkáránâs nommâ lii čuuvtij uđđâsub: tot kávnoo esken Vuoli Ilmar loddenommâlistoost (Anarâš-lostâ, kesimáánu 1990). Taat nomâttâs lii valdum njuálgulovnân orjâlâškiel noomâst ruoššagáranas, mii lii lamaš lädikuávská paldâlâsnommâ. ILWB addel koččâmušmerháin ruošâkáránâsân noomâ ciske, mii kuittâg Lesk-Ant Uulá mield lii lamaš miinii kuáskimluudijd.[1]
Pähkinhakki já čapisvuorâččâs: Säämist härvinâš lodeh - lává finnim noomâs esken loddenoomâi systemaatlâš vuáhádutmist.[1]
Oskomušah
[mute | mute käldee]Vuorâččâsluudijn kuávskán, vuorâččâsân já káránâsân láá labdasâm oskomušah já maináseh. Kuávská lii lamaš sämmiláid luhopyehtee lodde já nuuvt lojes lodde, ete tot porá kieđâst. Tovlááh ulmuuh uskuu, et kuávskáin lâi sirdâšum ovdebij miäcásteijei siälu já et lodde tondiet puátá tiervâttiđ ulmuu. Eromâšávt meccipivdei kuávská uáinim lii tiättám luho. Pááihui láá meiddei merkkejum pajas tiäđuh, et kuávská uáinim lii tiättám hyenes luho.[1]
Vuorâččâs vist lii pegâlmâs jienâstis. Ko Sivnedeijee juovij luddijd lávlumjienâid, sun adelij juáhážân suvrâm, mii meridij lode lávlumjienâ. Vuorâččâs lâi kuittâg nuuvt mášuttem ige vuárdám jieijâs vuáru. Tot niistij nube loodán uáivildum suvrâm já njielâstij tom čuávjásis. Mut suvrâmba tarvanij-uv čuddui – uccást ij lodderiäpu aavhâ toos. Sivnedeijee ráŋgášij vuorâččâs já adelij toos jiennân tuš rááhumjienâ.[1]
Siämmáá fastes jienâ lii káránâsâst. já táválávt tom kuullâm lii tiättám hyene. Káránâs itteem šiiljon lii ennustâm jäämmim. Sämmilâžân káránâs lii kuittâg taggaar lodde, mast lii čižetsuájá vyelni luhotolge já jis tom finnee, te uážžu káránâs adalduvâid: puorijd ááicuid, stuorrâ salâsijd já nuáidinaavcâid. Já káránâsâst lii tiäđust-uv ain suu jieijâs äigi: káránâsitten - ij kuássin![1]
Fáádást eres soojijn
[mute | mute käldee]
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Vuorâččâsah.
