Suriname
| Suriname täsiväldi Republiek van Suriname (hollandkielân) |
|
|---|---|
lippu |
vaakun |
| Staatâhäämi | täsiväldi |
| President | Jennifer Geerlings-Simons |
| Uáivikaavpug | Paramaribo |
| Eres kaavpugeh |
Lelydorp, Nieuw Nickerie |
| Vijđodâh | 163 820[1] km² |
| – sisčääci |
1,10 % |
| Ässeeloho (2018) | 575 990 |
| – ässeesaahâdvuotâ | 2,9 ässed/km² |
| Virgáliih kielah | hollandkielâ |
| Vaaluut | Suriname dollar (SRD) |
| Äigi | UTC-3 |
| Jiečânâsvuotâ | |
| – Vuáládâhenâmijn | 25. skammâmáánu 1975 |
| Uánádâs | SR |
| – kirdemmašinijn | PZ |
| Jotolâh | čižetpiälásâš |
| Sundenummeer | +597 |
| Internet TLD | .sr |
| Motto | "Justitia – Pietas – Fides" |
| Aalmuglâšlaavlâ | God zij met ons Suriname |
|
|
|
Suriname lii staatâ Maadâ-Amerikist. Ton uáivikaavpug lii Paramaribo.[1]
Historjá
[mute | mute käldee]Suriname lii Vuáládâhenâmij oovdiš siirdâeennâm, mii šoodâi jiečânâssân ive 1975.[2]
Dési Bouterse haldâšij Suriname diktaattorin iivij 1980–1987 já oppeet presidentin iivij 2010–2015 já 2015–2020. Ive 2019 Bouterse onnui sujalâžžân 15 pooliitlii vuástálistee morheedmân ive 1982. Tuámu šoodâi laavâvuáimálâžžân ive 2023, mon maŋa Bouterse čiähádâđâi. Sun jaamij čuávuváá ive juovlâááptu 79-ihásâžžân.[2]
Eennâmtieđâ
[mute | mute käldee]Suriname vijđodâh lii 163 820 km², mast 7 820 km² lii čääci.[1] Vijđoduv mield Suriname lii maailm 92. stuárráámus staatâ.[1]
Sajadâh já rääjih
[mute | mute käldee]Suriname lii jiečânâs täsiväldi Maadâ-Amerik taveriddoost.[2] Ton ránnjástaatah láá nuorttân Ranska Guayana, mäddin Brasilia já viestârist Guyana. Surinamest staatârääjih láá ohtsis 1 907 km. Kuhemus rääji lii rääji Guyanain, mii lii 836 km. Uánihumos rääji vist lii 515 km rääji Brasiliain. Suriname rájášuvá Atlant väldimeerân. Merâriddo lii ohtsis 386 km.
| Ránnjástaatâ | Rääji kukkodâh | Kárttá |
|---|---|---|
| Ranska Guayana | 556 km | |
| Brasilia | 515 km | |
| Guyana | 836 km |
Morfologia
[mute | mute käldee]Suriname alemus saje lii Julianatop čokke (1 230 m).[1] Ton vyeligumos saje vist lii nomâttes saje riddokuávlust (-2 m).[1]
Biodiversiteet
[mute | mute käldee]Paijeel 90 % Surinamest lii trooppisâš arvemecci. Enâmist láá lamaš vädisvuođah lavâttes kollekuáivumáin já vyevdičuoppâmijguin.[2]
Haldâttâh já politiik
[mute | mute käldee]Kuávlulâš jyehim
[mute | mute käldee]Suriname lii juohhum 10 pirrâdâhân (hollandkielân distrikt) já 63 vyelipirrâdâhân (hollandkielân ressort). Paramaribost vyelipirrâdâh lii siämmáálágán ko kaavpuguási, mudoi tot lii siämmáálágán ko kieldâ.

Suriname pirrâduvah láá:
President
[mute | mute käldee]Suriname president väljejuvvoo epinjuolgâdávt. Almolij vaaljâi maŋa aalmuglâščuákkim jesâneh jienâsteh presidentist. Iävtukkâs ferttee finniđ kyehti kuálmádâs jienâin, vâi sun vuáitáččij vaaljâid.[2]
Fáádást eres soojijn
[mute | mute käldee]
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Suriname.
Käldeeh
[mute | mute käldee]