Puškolodde
| Puškolodde Numenius phaeopus (Linnaeus, 1758) |
|
|---|---|
 |
|
| Tile | LC (eellimvuáimálâš)[1] |
| Tile Suomâst | LC (eellimvuáimálâš)[2] |
 |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Riddolodeh Charadriiformes |
| Vyelilahko | Kalâččeijeeh Charadrii |
| Hiäimu | Miähástuvah Scolopacidae |
| Suuhâ | Stuorrâkuškástuvah Numenius |
| Šlaajâ | phaeopus |
Puškolodde (Numenius phaeopus) lii miähástuvâi hiäimun kullee kalâččeijee. Tot lii kiiđâ aairâs. Puškolodde lijkkoo várdáástâllâđ muorâkierrust tâi látukáátu alne.
Puárásumos Suomâst riegistum puškolodde lii lamaš neelji-ihásâš. Euroop puárásumos lii lamaš eŋlandlâš lodde, mii lii lamaš 16 ihheed já 1 mánuppaje puáris.[3]
Nommâ
[mute | mute käldee]Tot, mast nommâ poođiš, ij lah tiäđust, mut mahtnii oroččij, et ko puškoost lii kuhes njune, te talle puškolode njune sulâstittáččij mahtnii puško njune.[3]
Stuárudâh
[mute | mute käldee]Puškolodde lii 40–46 cm kukke, já ton suájákejij koskâ lii 75–90 cm.[3]
Jienâ já ton merhâšume
[mute | mute käldee]Ko kulá puškolode puljârdeijee jienâ "ky-klyy-klyy-kly-kly-kly-kly-kly-kly-yyy...", te talle ij lah innig pase moonnâđ jieŋâi ollâ. Puškolodde uáináh puátá Viestâr-Afrikist Sáámán vyesimáánu loopâbeln eidu toi aaigij, ko älgih leđe jo pänijieŋah – toh iä innig kyedi ubâ čyeigeegin.[3]
Tiettum Aanaar kuávlust
[mute | mute käldee]Puškolodde lii viehâ táválâš pessimlodde Aanaar já Ucjuv pelni já tot kulá jeggiludij stuárráámuid oovtâst kuškástuvváin, lavgâluddijn já kuorgáin.[3]
Čohčâvarrim
[mute | mute käldee]Keesi loppâkeččin puškolodeh čokkânškyeteh tuákkin já tolliitteh porge-čohčâmáánust máádás. Toi mittomeerrin lii Viestâr-Afrik, kost toh viettih täälvi já mäccih oppeet Sáámán vyesimáánust.[3]
Lasanem
[mute | mute käldee]Puškolodde pessee táválávt jolgâ jeggipááikán tâi jolgâsiähá čuopâttâhân. Piervâl lii tuše koovááš enâmist, mon lodde skoođâst koške suoinijguin já lostâiguin. Nelji ruánáásiähá ruškistiälkkusâš mane almostuveh piervâlkopán vyesimáánu loopâst, já kuohtuuh vaanhimeh läälliv taid pajeláhháá kulmâ oho. Ko uđâgááh láá kočâttâm korâidis, te kuohtuuh vaanhimeh aitârdává taid vala nuuvt kuhe, ko toh peessih suájáidis oolâ.[3]
Eidu läällimääigi puškolodde lii uáli skelmâ. Ko tot áiccá, et miinii vaarâid áštá piervâl (olmooš teikkâ ellee), te tot lättee siämmáánáál, tegu uáli čuuvtij lammâšum lodde. Tot vierâd, roovvâd iärtán já vázzá uáli vaigâdávt, lii läämist. Talle vajalâš tiäđust-uv pivdeškuát tom, mut sáttá keevvâđ nuuvt-uv, et pivdee láppoo, ige innig tieđe, kost lii.[3]
Raavâd
[mute | mute käldee]Puškolodde porá maaŋgâlágánijd uccâ elleežijd, muorjijd já šaddoid.[3]
Fáádást eres soojijn
[mute | mute käldee]
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Puškolodde.
Käldeeh
[mute | mute käldee]- ↑ Whimbrel BirdLife International. Čujottum 6.3.2023. (eŋgâlâskielân)
- ↑ Valkama, Jari: Pikkukuovi – Numenius phaeopus Suomen Lajitietokeskus. 2019. Čujottum 6.3.2023. (suomâkielân)
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 Mattus, Ilmari: Puškolodde. Anarâš-kalender 2020, 2020. Anarâškielâ servi ry.