Ergikištoh

Ive 2013 nisonij njuárustemkišto Tromsa sämioho ääigi

Kunâgâskišto Storgata miätá ive 2011 Tromsa sämioho ääigi

Ergikištoh teikkâ puásuikistoh tuállojii jo 1930-lovvoost Suomâ peln Laapi já Oulu kuávlust jeđe Sämienâmist pirrâ Suomâ, Ruotâ já Taažâ. Ärbivuávâlávt kištopaje lii kiđđuv kuovâmáánu já cuáŋuimáánu kooskâst.

Suomâ peln ergikištotoimâ tááláá häämist aalgij 1990-lovo aalgâst, já toos kuleh 5 cup -uásikiišto já kunâgâskištoh. Kunâgâskištoh láá uárnejum ive 1950 rääjist, já toh láá puásuikištopaje stuárráámus tábáhtume. Táválávt kištoin 24 pyeremus Puásui cup -ergid peesih kištottâllâđ kyevti peeivi ääigi kunâgâs tittelist. Kunâgâsjuávhu lasseen motomij iivij ääigi láá kištoost lamaš meid nuorâi juávhuh já nuuvt kočodum Silver race -juávkku.

Historjá

Tovlááh mainâseh eteh, ete ergikištoh algii ive 1932. Oulu ollâopâttuv arkeologeh kuittâg eteh, ete aainâs-uv sämmiliih lijjii kiävttám poccuid vuájánin jo ovdil, 700 ihheed tassaaš. Tom, ete láá-uv poccuuh lamaš kištottâllâm várás vâi tuše jotemân, ij pyevti kuittâg vissásávt tiettiđ. Jyehi tááhust mottoom kooskâst eromâšávt sämmiliih láá kištottâlškuáttám poccuigijn, vistig rievâigijn. Veikkâ mottoom kooskâst kištottâlmijn vyeijeeh kevtiškuottii savehijd, te vala 1990-lovvoost Taažâ peln sehe Hettaast Máárjá-peeivijn lijjii meid riehâkištoh táváliih. Puásuituálu maadâuásist kištottâlmeh algii meid aainâs-uv 1900-lovo aalgâst.

Poccuuh

Kištottâlmân kiävttojii orespoccuuh. Orespoccuuh pyehtih leđe jo-uv sarvah teikkâ späiliheh. Tovle kištopoccuuh vuod lijjii masaba ain späiliheh, ko toh lijjii eenâb kulâjááh, já ulmuuh arvâlii, ete toh láá kileluboh. Tááláá ääigi sarvai meeri lii lasanâm ennuv, uásild ton tááhust, ete taid lii älkkeb taammâđ kišto-oornigân. Eergih láá táválávt 3–10-ihásiih. Motomeh kištoeergih láá kuittâg lamaš joba paijeel 10-ihásiih. Poccui veddim já taammâm álgá táválávt ko puásui lii vyeveers teikkâ kodos. Čiermih teikkâ vaareeh lii váhá liijkás nuorâ. Tast šadda älkkeht liijkás lojes puásui, mii heivee pyerebeht riehâpoccun. Maakkan vist álgá leđe uáli jo puáris taammâđ, já ton kištokarrieer páácá talle uánihâžžân. Puáris poccuuh iä meid ovdán nuuvt pyereest ko nuorâbeh.

Taammâm

Kištopoccui taammâm lii tärhis pargo. Poccuid kalga piemmâđ tärkkilávt kuohtii peeivist já lihâttiđ merikoskâsávt – vistig vääzin, talle moottorkiälháin já loopâst vyejen. Tááláá ääigi ráhtojeh meid ennuv ääiđist "pocceeh", moid puáhtá pieijâđ poccuid ruottâđ. Välmejeijee vuájá kiälháin poccui maajeeld, já poccuuh ryettih rijjâ poccee siste.

Kištoh

Tiäđust lii, ete kunâgâskištoh láá uárnejum ive 1950 rääjist. Kištoh vuáruttâllii vistig maaŋgâin markkânijn, já fáárun peesâi, ko peri almottij poccuu kiišton. Ive 1963 rääjist toh láá uárnejum ain Anarist. Vistig toh lijjii tuše oovtâ peeivi kištoh 2 000-meetteersii rađe alne. Tast lii pááccám tuše uccáá tiätu historjákirjijd. Ive 1988 toh muttojii kyevti peeivi kišton, mast vuosmuu peeivi rađe kukkodâh lii 1 000 meetterid já nube peeivi 2 000 meetterid. Ergi, mast lii jotelumos kyevti peeivi ohtsâšäigi, lii kunâgâs. Kunâgâskišto vyeittim lii ergikištovievâ koskâvuođâst enâmustáá vuordum äšši.

Ergicup-kištoh algii suullân 1990-lovo aalgâst. Ovdil ive 2016 kištoid vakšui Palgâsij ovdâstus, mut ive 2014 vuáđudui Suomen porokilpailijat ry, mii lii vakšum kištoi olášuttem ive 2015 rääjist sehe västidâm kunâgâskištoi orniimist ivveest 2016 ovdâskulij. Kištoh láá táválávt 4–5 paajeest pirrâ puásuituálukuávlu. Kištottâllâm tábáhtuvá kyevti juávhust: almolii já pakkâ juávhust. Almolii juávkun kištopuásui piäsá ko tot lii ruáttám raađhâkištoost 1 000 meetteersii rađe vuálá 1,25 minuttist. Pakkâ juávhust poccuuh láá moonnâm almolâšjuávhu kištoost vuálá 1,19,5. Pakkâ juávhu rääji lii muttum váhá iivij mield 1,19–1,21 kooskâst ton mield, mon joteleh poccuuh láá lamaš. Jyehi kištoost pakkâ juávhu 36 já almolâšjuávhu 18 pyeremus ergid finnejeh čuággáid. Cup-paje maŋa 24 pyeremussâd ergid peesih irâttiđ kunâgâsvuođâ.

Vyeijein lii jieijâs cup. Vyeijeeh finnejeh čuággáid sehe pakkâ já almolii juávhu miäldásávt – kuohtuin kištoin ton mield, mii lii lamaš pyeremus jukso. Kulmâ pyeremuu vyeijee uážžuh palhâšume paje loopâst. Siämmáánáál palhâšumeh láá juohhum meid kuulmâ pyeremuu iärgán sehe palgâsáid. Motomijn kištoin lii meid adelum palhâšume ubâ kišto jotelumos vyeijei. Kunâgâskištoin-uv vyeijeid láá adelum palhâšumeh, mut ij veltihánnáá jyehi ive. Tááláá ääigi vyeijeeh kuittâg finnejeh váhá eenâb huámášume ko ovdil.

Junioreh ađai 8–15-ihásiih párnááh kištotteleh jieijâs juávhust. Juávkku ij lah lamaš vala kuhháá pic tot lii uáli uuđâs. Juniorjuávkku tollui vuosmuu keerdi ive 2012 Luostost. Tergâdumos suijâ juávhu vuáđđudmân lâi tot, ete kištopirrâsist lâi huolâ šlaajâ puátteevuođâst. Vyejeeh iä lamaš innig ennuv, já sist lijjii mielâttes maaŋgah poccuuh vyeijimnáál jyehi oholoopâ. Aalgâst junioreh kištottâllii tuše moddii ivveest, já tot lâi uárnejeijei miäruštâlmist kiddâ, uárnejii-uv toh juniorkištoid ergikištoi ohtâvuođâst vâi iä. Tááláš juniorkišto lii tergâdis uási jyehi kištoost. Junioreh vyejih jo-uv ohtuu teikkâ parâluvâi, váhá ton mield, mon hárjánâm vyeijee lii. Parâvyelgimij tárguttâssân lii máttááttiđ meid párnáid ucánjáhháá juávkkuvuolguid.

Eres ergikištošlaajah láá sprint já viestâ. Sprint lii kišto, mast rađe kukkodâh lii 201 meetterid. Poccuuh ruotâsteh tom suullân 15 sekuntist. Sprintkištoh algii eskin 1990-lovo loopâst. Taažâ peln toh lijjii tovle táváluboh, Tromssaast vala tááláá ääigi-uv. Sprintkištoh láá uárnejum meid kaavpugij kuávdáid, Suomâ peln ovdâmerkkân Oulun já Ruávinjaargân. Láába kištoh lamaš aainâs-uv ohtii meid Joensuust, ive 2000. Já ohtii ergikištoh lijjii Olympialij čáitusšlaaijân, ive 1994 Lillehammerist. Talle rađe lâi kuittâg tuše kilomeetter kukkosâš. Čáitusšlaajâst lâi fáárust meid rievâigijn vyeijim. Viestâst láá jyehi juávhust kulmâ vyeijee. Tot lii áinoo tááláin ergikištošlaajâin, mast lii fáárust vala kieđâigijn vuolgâttem, ađai poccuuh iä vyelgi heekijn tego táválávt. Mottoom ihe tassaaš viestâ lâi viehâ pivnohis kištošlaajâ. Tááláá ääigi viestah tuállojeh innig harvii.