Puváduvvâš

Wikipedia:st
Njuškii navigistmân Njuškii ucâmân
Puváduvvâš
Charadrius hiaticula
(Linnaeus, 1758)
Tile LC (eellimvuáimálâš)[1]
Tile Suomâst LC (eellimvuáimálâš)[2]
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka Lodeh Aves
Lahko Riddolodeh Charadriiformes
Vyelilahko Kalâččeijeeh Charadrii
Hiäimu Laahuleh Charadriidae
Suuhâ Puváduvviih Charadrius
Šlaajâ hiaticula
Puváduvvii lavdâm

Puváduvvâš (Charadrius hiaticula) lii kalâččeijeid kullee riddoloddešlaajâ.

Puárásumos Suomâst riegistum puváduvvâš lii lamaš 14 ihheed já 1 mánuppaje puáris. Euroop puárásumos puváduvâs lii lamaš Eŋlandist riegistum lodde, mii lii lamaš 20 ihheed já 9 mánuppaijeed puáris.[3]

Stuárudâh[mute | mute käldee]

Puváduvvâš lii 18–19 cm kukke, já ton suájákejij koskâ lii 48–57 cm.[3]

Lavdâm já eellimpiirâs[mute | mute käldee]

Puváduvvâš puátá Sáámán vyesimáánust já lii viehâ táválâš pessimlodde Ucjuv jeggikuávluin, mut viehâ härvinâš pessimlodde oppeet Aanaar pelni. Puváduvâs lijkkoo orostâllâđ čievrâriddoin já čunoikuolbânijn, mon tot lättee viehâ persovnlávt. Tot kaačâst jotelávt muáddi meetter, ooroost kivkked – nuáigád moddii já kaačâst oppeet uáli jotelávt muáddi meetter.[3]

Ko uđâgááh láá uážžum kirdemtááiđu, te puváduvvij čohčâvarrim álgá tiego syeinimáánu pelimudo suulâin já toh värrejeh tálvástâllâđ Viestâr-Euroopân já Afrik riddokuávloid.[3]

Lasanem[mute | mute käldee]

Puváduvvii piervâl ij lah mahten čiähusist, pic aaibâs uáinusist čievrâkováduvviist tâi eres vuovâs saajeest. Čievrâ ivnásiih maneh, main láá fiskis-ruškis já tevkis tiälhuh, almostuveh piervâlân kesimáánu aalgâbeln. Kuohtuuh vaanhimeh läälliv moonijd kulmâ oho já ko uđâgááh kočâtteh korâidis, te toh vyelgih masa siämmást piervâlist meddâl já kirdeleh kuulmâ oho ahasâžžân.[3]

Ko piätu áštá piervâl, te vaanhimeh tohâluddâv paccâšum lodden já masa jo vierâdává piäđu oovdâst, jeđe ko lává tuárvi kuhás uážžum vajalii, te kirdelává.[3]

Raavâd[mute | mute käldee]

Puváduvvâš porá tiivrijd, mááđuid já rippoid.[3]

Fáádást eres soojijn[mute | mute käldee]

Käldeeh[mute | mute käldee]

  1. Common Ringed Plover BirdLife International. Čujottum 5.3.2023. (eŋgâlâskielân)
  2. Valkama, Jari: Tylli – Charadrius hiaticula Suomen Lajitietokeskus. 2019. Čujottum 5.3.2023. (suomâkielân)
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 Mattus, Ilmari: Puváduvvâš. Anarâš-kalender 2020, 2020. Anarâškielâ servi ry.