Iävru
Iävru Oxyria digyna |
|
---|---|
Tile Suomâst | LC (eellimvuáimálâš)[1] |
![]() |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
Kodde | Šadoh Plantae |
Tävgi | Pocceešadoh Tracheophyta |
Vyelitävgi | Kukkee šadoh Angiospermae |
Luokka | Kyevtalgâlostâsiih Magnoliopsida |
Lahko | Caryophyllales |
Hiäimu | Polygonaceae |
Vyelihiäimu | Polygonoideae |
Suuhâ | Iävruh Oxyria |
Šlaajâ | digyna |
Iävru (Oxyria digyna) lii sälttisuoinij tavesuhâlâš šaddo, mii šadda tuoddârij lahtâ soojijn, muotâviippâmijn, aijui riddoin, niijtoin já källein. Tom puáhtá meiddei šoddâdiđ muorâkäärdist. Meccikuávluin tot lii härvinâš vuomijn.[2]
Iävru suomâkielân já eres sämikieláid[mute | mute käldee]
- suomâkielân: hapro
- orjâlâškielân: : eavru
- nuorttâlâškielân: hiävru
Stuárudâh já olgohäämi[mute | mute käldee]
Iävru loostah pisoh alda eennâmase, mut kukkáveerdih pyehtih pajaniđ 20 cm alodâhân. Kukáh láá uceh. Toh láá vistig ruánááh já maŋeláá ruopsâdeh.
Lavdâm[mute | mute käldee]
Iävru šadda almolávt Islandist, Ruánááenâmist já Skandinavia tuodârkuávluin. Motomin tot šadda meiddei arktâlijn kuávluin já tagarijn váráduvâin ko om. Aalpâin já Pyrenijn.
Kiävttu sämmilij kulttuurist[mute | mute käldee]
Sämmilij keevtij iävru poccuumielhist ton suvrodmân siämmáánáál ko sälttisyeini-uv. Iävrust lii oksaalsuvrâ, já ton smakkâ lii siämmáálágán ko sälttisyeinist. Iävru kevttui meiddei oovtâst eres šadoiguin. Nuorâ loostâid já mudoi-uv tom puáhtá mälistiđ já kevttiđ aaibâs nuuvt ko sälttisyeini já siämmáid aašijd kalga mušteđ oksaalsuuvrâst meiddei iävru puotâ.[2]
Kovegalleria[mute | mute käldee]
Käldeeh[mute | mute käldee]
![]() |
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Iävru. |
- ↑ Pertti Uotila: Iävru – Oxyria digyna Suomen Lajitietokeskus. 2019. Čujottum 22.11.2022. (suomâkielân)
- ↑ 2,0 2,1 Ukkonen, Kirsi: ANARŠKIEL ŠADDONOOMAH - Noomâi etymologia já šadoi kiävttu purrâmâššân já tiervâsvuođâ naanoodmist (PDF) (Pro gradu -tuuđhâlm) 2017. Oulu ollâopâttâh. Čujottum 16.2.2022.