C. S. Lewis

C. S. Lewis
Šoddâm	skammâmáánu 29. peeivi 1898 Belfast, Irland, Ovtâstum kunâgâskodde
Jáámmám	skammâmáánu 22. peeivi 1963 (64-ihásâžžân) Oxford, Eŋland, Ovtâstum kunâgâskodde
Pargo
Áámmát	kirječällee, totkee
Noomah	C. S. Lewis N. W. Clerk Clive Hamilton
Kirjálâšvuođâ šlaajâ	fantasia, science fiction, párnáikirjálâšvuotâ, ristâlâš kirjálâšvuotâ
Kielâ	eŋgâlâskielâ
Peerâ
Pelikyeimi	Joy Davidman, vihkâm 1956

Clive Staples Lewis (29. skammâmáánu 1898 Belfast, Irland, Ovtâstum kunâgâskodde – 22. skammâmáánu 1963 Oxford, Eŋland, Ovtâstum kunâgâskodde) lâi brittilâš kirječällee, koskâääigi já renessans kirjálâšvuođâ totkee sehe tobdos ristâosko piälušteijee. Suu tobdosumos čallui juávkun kuleh Narnia-fantasiakirjeráiđu, ristâlâš kirje The Screwtape Letters sehe The Space Trilogy -ráiđu.

Eellim

Clive Staples Lewis šoodâi Belfastist, Irlandist skammâmáánu 29. peeivi 1898. Suu vaanhimeh láin Albert James Lewis (1863–1929) já Florence Augusta Lewis (š. Hamilton, 1862–1908). Sust lâi puárásub viljâ Warren Hamilton Lewis. Lewis rähistij Beatrix Potter kiirjijd já čäliškuođij jieijâs mainâsijd jo pärnin. Suu enni jaamij ive 1908, ko Lewis lâi 9-ihásâš. Tast maŋa suu eeči vuolgâttij suu škoovlân Eŋlandân. Ive 1917 Lewis luvâškuođij kirjálâšvuođâ Oxford ollâopâttuvvâst. Siämmáá ive sun uásálistij vuossâmuu maailmsuátán Ranska suátišiljoost Sommest. Sun hávádui ive 1918 cuáŋuimáánust. Suáđi maŋa Lewis joođhij uápuid já tooimâi maŋeláá máttáátteijen Oxfordist iivij 1925–1954 já koskâääigi já renessans kirjálâšvuođâ professorin Cambridge ollâopâttuvvâst ive 1954 rääjist. Lewis kuulâi The Inklings -nommâsii kirječällei juávkun, moos kullii meid ovdâmerkkân J. R. R. Tolkien, Hugo Dyson, Owen Barfield sehe Lewis viljâ Warren Lewis. The Inklings čokkânij 1930-lovo rääjist távjá The Eagle and Child -pubist Oxfordist. Lewis naajâi Joy Davidmáin cuáŋuimáánu 23. peeivi 1956. Sun puáccái já jaamij päihistis Oxfordist skammâmáánu 22. peeivi 1963.

Čalluuh

Čaabâkirjálâšvuotâ

• The Pilgrim's Regress (1933)
• The Space Trilogy

1. Out of the Silent Planet (1938)
2. Perelandra (aka Voyage to Venus) (1943)
3. That Hideous Strength (1945)

• The Screwtape Letters (1942)
• The Great Divorce (1945)
• The Chronicles of Narnia

1. The Lion, the Witch and the Wardrobe (1950)
2. Prince Caspian (1951)
3. The Voyage of the Dawn Treader (1952)
4. The Silver Chair (1953)
5. The Horse and His Boy (1954)
6. The Magician's Nephew (1955)
7. The Last Battle (1956)

• Till We Have Faces (1956)
• The Shoddy Lands (nooveel, 1956)
• Ministering Angels (nooveel, 1958)
• Screwtape Proposes a Toast (1961)
• The Dark Tower (1977)
• Boxen: The Imaginary World of the Young C. S. Lewis (toim. Walter Hooper, 1985)

Fáádást eres soojijn

• Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást C. S. Lewis.