Njuškii siskáldâsân

Čapiskuobžâ

Wikipedia:st
Kodiakkuobžâ
Ursus americanus
(Pallas, 1780)
Tile LC (eellimvuáimálâš)[1]
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka Njomâtteijeeh Mammalia
Vyeliluokka Šoddâdeijee njomâtteijeeh Theria
Uásiluokka Vuosâmaadâlâš njomâtteijeeh Eutheria
Lahko Piätuelleeh Carnivora
Vyelilahko Caniformia
Hiäimu Kuobžah Ursidae
Suuhâ Kuobžah Ursus
Šlaajâ americanus

Čapiskuobžâ (Ursus americanus) lii taveameriklâš kuobžâšlaajâ. Tave-Amerikist kávnojeh meiddei ohtsis 16 čapiskuobžâ vyelišlaaijâd.[2] Čapiskuobžâ ij lah uhkevuálásâš, já Tave-Amerikist eelih 600 000–900 000 čapiskuobžâd,[3] main Alaskast 100 000.[4]

Stuárudâh já olgohäämi

[mute | mute käldee]

Čapiskuobžâ lii ucceeb ko ton hyelhih jieŋâkuobžâ, räniskuobžâkodiakkuobžâ. Čapiskuobžâ lii táválávt 120–200 cm kukke.[5] Ores tiäddá 60–250 kg, já niŋálâs 40–170 kg.[6][7]

Čapiskuobžâ turkkâ lii čappâd, já tast ellee lii finnim noomâs. Čapiskuobžâi ivne mulsâšud kuittâg ennuv sehe vyelišlaajâi já ohtâgâsâi kooskâst. Čapiskuobžah pyehtih leđe joba vielgâdeh, já čivgâ puáhtá leđe vielgâd veikkâ ton niŋálâs já ores liččii čappâdeh.[8] Tave-Amerikist kávnoo taggaar vyelišlaajâ ko Ursus arctos kermodei, mon ohtâgasah pyehtih leđe ollásávt vielgâdeh.[8] Maadâ-Alaskast iälá čapiskuobžâ vyelišlaajâ (Ursus arctos emmonsii, eŋgâlâskielân glacier beartlingitkielân s'iknóon), mon ivne lii silbâčuovjâd.[9] Eres ivneh láá ovdâmerkkân kuovgisruškâd, kaaneel já silbâräänis.

Čapiskuobžâ lavdâm
  Tááláš lavdâm
  Kuávluh, main čapiskuobžâ lii lappum

Lavdâm

[mute | mute käldee]

Čapiskuobžâ iälust Tave-Amerik meccikuávluin, AlaskastKanadast ain tave-Meksiko räi.[10] Čapiskuobžâ piergee uáli jo vijđes kuávlust tondiet ko tot lii puohporree, mutâ tot ij kuittâg tiettuu ollágin Ovtâstum staatâi já Kanada Stuorrâ tuolbâdâsâin.[10]

Lii arvâlum, ete čapiskuobžâ tiättoo tagarijn kuávluin, moid lii vaigâd peessâđ, tondiet ko tuháttijd iivijd tassaaš ton eellimkuávluin iälustii meiddei čuuvtij stuárráábeh kuobžâšlaajah, moh maŋeláá jammii suhâjämimân. Taggaar lii ovdâmerkkân Arctodus simus. Tot haldâšij tagarijd kuávluid, main meecih lijjii härviniih, já tondiet čapiskuobžah karttii eelliđ eres kuávluin.

Luándulijn eellimkuávluinis čapiskuobžâ lii peiviellee, mutâ jis čapiskuobžâ eellimkuávlu alda láá ulmuuh, te čapiskuobžâ jotá iho, amas teivâđ ulmuid.[11]

Raavâd

[mute | mute käldee]

Čapiskuobžâ lii puohporree, já ton purrâmuš lii kiddâ iveaaigijn.[11] Kiđđuv ko čapiskuobžâ puátá olgos piäjust, te tot porá šaddoid já haaškâid.[11] Kiđđuv čapiskuobžâ meiddei pivdá maaŋgâlágánijd njomâtteijeid tegu sorvâvuosijd já kavrâsijd.[11] Keessiv ravâdin láá heđâlmeh já pähkineh.[11]

Čapiskuobžâ porá meiddei miäđušijnij mieđâ, kuuđhâid, ruottâsijd já muorjijd.[11] Kuálhismeerâ riddokuávlu čapiskuobžah poreh piärgu lasseen kuolijd. Čapiskuobžah läävejeh kuálástiđ tuše iho tondiet ko peiviv čapis turkkâ uáinoo liijkás čielgâsávt.

Motomijn kuávluin šaddoduv vänivuođâ keežild čapiskuobžah pivdeh eenâb ko eres kuávluin. Taggaar kuávlu lii ovdâmerkkân Labrador, Kanadast. Tobbeen eelih karibuhsoorvah, maid čapiskuobžâ porá. Lii meiddei arvâlum, ete čapiskuobžâ pivdá Labradorist eenâb tondiet ko tobbeen iä lah eres kuobžâšlaajah moiguin kištottâllâđ siämmáá ravâdist.

Jis čapiskuobžâ ij luhostuu täälvi maŋa kavnâđ tuárvi raavvâd luándust, te táválávt čapiskuobžâ ocá tom asâiduttum kuávluin. Čapiskuobžah tovâtteh stuorrâ vahâgijd ko toh poreh ulmui elleid tego kaaicâid, kuusâid, šoovijdsaavzâid.[4] Motomin čapiskuobžah koddeh jiellâhijd-uv tego pennuid. Čapiskuobžah oceh purrâmuš meiddei viljâlum kuávluin já poreh šaddoid já heđâlmijd tego omenijd, maaisâhaavvâr.

Niŋálâs já čiivgah Parc Omegast, Quebecist

Lasanem

[mute | mute käldee]

Čapiskuobžâi parâttâllâmäigi lii keessiv, táválávt kesi- já syeinimáánust. Niŋálâs čivgá 1–4 čiivgâ tälvipiäjustis uđđâivemáánust teikkâ kuovâmáánust, mutâ motomin šaddeh joba kuttâ čiivgâ.[4] Čiivgah pisoh oovtâst niŋálâssáin 16 mánupaijeed. Tast maŋa ko čiivgah láá kuáđđám piäjus, te niŋálâs puáhtá oppeet lasaniđ.[4]

Čiivgâi stuárráámus uhken láá eres piätuelleeh tego kojoteh, kuumpih, eres kuobžâšlaajah já čapiskuobžâoráseh, moh irâtteh parâttâllâđ čiivgâi niŋálâssáin.[4] Stuorrâ uhkeh láá meiddei syelimiäcástem, miäcástem já jotolâh.[4]

Fáádást eres soojijn

[mute | mute käldee]

Käldeeh

[mute | mute käldee]
  1. American Black Bear iucnredlist.org. Čujottum 13.5.2024. (eŋgâlâskielân)
  2. Puckett, Emily E. et al.: Phylogeographic Analyses of American Black Bears (Ursus americanus) Suggest Four Glacial Refugia and Complex Patterns of Postglacial Admixture. Molecular Biology and Evolution, 2015, 32. ihekerdi, nr 9, s. 2338–2350. PubMed:25989983. doi:10.1093/molbev/msv114. Artikkâl nettiversio.
  3. North America's Bears bearsmart.com. Čujottum 13.5.2024. (eŋgâlâskielân)
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 4,4 4,5 Black Bear (Ursus americanus) adfg.alaska.gov. Čujottum 13.5.2024. (eŋgâlâskielân)
  5. Brown, Gary: The Great Bear Almanac. Lyons & Burford, 1993. ISBN 978-1-55821-210-7.
  6. Hunter, Luke: Carnivores of the World. Princeton University Press, 2011. ISBN 978-0-691-15228-8.
  7. Scorzafava, Dick: Radical Bear Hunter. Stackpole Books, 2007. ISBN 978-0-8117-3418-9.
  8. 8,0 8,1 Ritland, Kermit & Newton, Craig & Marshall, H.Dawn: Inheritance and population structure of the white-phased "Kermode" black bear. Current Biology, 2001, 11. ihekerdi, nr 18, s. 1468–1472. PubMed:11566108. doi:10.1016/s0960-9822(01)00448-1. Bibcode:2001CBio...11.1468R. Artikkâl nettiversio.
  9. Glacial Bear bearconservation.org.uk. Čujottum 15.5.2024. (eŋgâlâskielân)
  10. 10,0 10,1 Black Bear nwf.org. Čujottum 15.5.2024. (eŋgâlâskielân)
  11. 11,0 11,1 11,2 11,3 11,4 11,5 Black bear www.britannica.com. 28.3.2024. Čujottum 15.5.2024. (eŋgâlâskielân)