Uccâčevžuš
| Uccâčevžuš Calidris temminckii (Leisler, 1812) |
|
|---|---|
 |
|
| Tile | LC (eellimvuáimálâš)[1] |
| Tile Suomâst | EN (uhkevuálásâš)[2] |
 |
|
 |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Riddolodeh Charadriiformes |
| Vyelilahko | Kalâččeijeeh Charadrii |
| Hiäimu | Miähástuvah Scolopacidae |
| Suuhâ | Širreeh Calidris |
| Šlaajâ | temminckii |
Uccâčevžuš lii miähástuvâi hiäimun kullee uccâ kalâččeijee.
Stuárudâh já tobdomeerhah[mute | mute käldee]
Uccâčevžuš lii 13,5–15 cm kukkosâš já tiäddá 20–31 g. Ton selgipeeli lii ruškis- já räniskirjáá, uáivi já čeve láá ránáseh já čuávji vielgâd. Uánihis njune lii ruškisčappâd. Ton jienâ lii čuojâlâs "kilili, kilili". Uccâčevžuš sulâstit uccâširree, mut lii tevkkâdub já ránásub ko tot.[3]
Lavdâm já eellimpiirâs[mute | mute käldee]
Uccâčevžuš pessee Tave-Euroop já -Aasia riddokuávluin já Tave-Jieŋâmeerâ ridoin. Suomâst pessejeh suulân 1 000–2 000 paarrâd, iänáážin Iänuduv já Ucjuuvâ kuávluin, mut sierâ populaatio pessee meid Merâpoođâ kuávlust. Uccâčevžuš lii uhkevuálásâš Suomâst.[4] Tot värree tálvástâllâđ Koskâmeerâ kuávlun já Afrikân syeini-roovvâdmáánust já máccá pessiđ Suomân vyesi-kesimáánust.[3]
Lasanem[mute | mute käldee]
Uccâčevžuš mannee vyesi-kesimáánust nelji mane. Niŋálâs kuáđá orráás läälliđ moonijd já parâluvá uđđâsist nubbijn orásáin. Ores láálá moonijd 21–22 peivid. Uđâgááh oceh jieijâs ravâdâs jo uccen já kirdeškyetih 15–18 peeivi ahasâžžân.[3]
Raavâd[mute | mute käldee]
Uccâčevžuš porá čielgitävtittes elleid.[3]
Käldeeh[mute | mute käldee]
- ↑ IUCN Red List Čujottum 22.6.2021 (eŋgâlâskielân)
- ↑ Valkama, Jari: Uccâčevžuš – Calidris temminckii Suomen Lajitietokeskus. 2019. Čujottum 30.3.2022. (suomâkielân)
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Luontoportti.fi Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)
- ↑ Suomen lintuatlas Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)