Njuškii siskáldâsân

Uccâčevžuš

Wikipedia:st
Uccâčevžuš
Calidris temminckii
(Leisler, 1812)
Tile LC (eellimvuáimálâš)[1]
Tile Suomâst EN (uhkevuálásâš)[2]
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka Lodeh Aves
Lahko Riddolodeh Charadriiformes
Vyelilahko Kalâččeijeeh Charadrii
Hiäimu Miähástuvah Scolopacidae
Suuhâ Širreeh Calidris
Šlaajâ temminckii

Uccâčevžuš lii miähástuvâi hiäimun kullee uccâ kalâččeijee.

Stuárudâh já tobdomeerhah

[mute | mute käldee]

Uccâčevžuš lii 13,5–15 cm kukkosâš já tiäddá 20–31 g. Ton selgipeeli lii ruškis- já räniskirjáá, uáivi já čeve láá ránáseh já čuávji vielgâd. Uánihis njune lii ruškisčappâd. Ton jienâ lii čuojâlâs "kilili, kilili". Uccâčevžuš sulâstit uccâširree, mut lii tevkkâdub já ránásub ko tot.[3]

Lavdâm já eellimpiirâs

[mute | mute käldee]

Uccâčevžuš pessee Tave-Euroop já -Aasia riddokuávluin já Tave-Jieŋâmeerâ ridoin. Suomâst pessejeh suulân 1 000–2 000 paarrâd, iänáážin IänuduvUcjuuvâ kuávluin, mut sierâ populaatio pessee meid Merâpoođâ kuávlust. Uccâčevžuš lii uhkevuálásâš Suomâst.[4] Tot värree tálvástâllâđ Koskâmeerâ kuávlun já Afrikân syeini-roovvâdmáánust já máccá pessiđ Suomân vyesi-kesimáánust.[3]

Lasanem

[mute | mute käldee]

Uccâčevžuš mannee vyesi-kesimáánust nelji mane. Niŋálâs kuáđá orráás läälliđ moonijd já parâluvá uđđâsist nubbijn orásáin. Ores láálá moonijd 21–22 peivid. Uđâgááh oceh jieijâs ravâdâs jo uccen já kirdeškyetih 15–18 peeivi ahasâžžân.[3]

Raavâd

[mute | mute käldee]

Uccâčevžuš porá čielgitävtittes elleid.[3]

Käldeeh

[mute | mute käldee]
  1. IUCN Red List Čujottum 22.6.2021 (eŋgâlâskielân)
  2. Valkama, Jari: Uccâčevžuš – Calidris temminckii Suomen Lajitietokeskus. 2019. Čujottum 30.3.2022. (suomâkielân)
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 Luontoportti.fi Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)
  4. Suomen lintuatlas Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)