Njuhčâ
Taan artikkâlist teikâ ton uásist iä lah käldeeh. Tun puávtáh išediđ Wikipedia lasseetmáin käldeid artikkâlân. |
| Njuhčâ Cygnus cygnus (Linnaeus, 1758) |
|
|---|---|
| Tile | LC (eellimvuáimálâš) |
| Tile Suomâst | LC (eellimvuáimálâš) |
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Viettuulodeh Anseriformes |
| Hiäimu | Viettuuh Anatidae |
| Vyelihiäimu | Anserinae |
| Suuhâ | Njuuvčah Cygnus |
| Šlaajâ | cygnus |
Njuhčâ (Cygnus cygnus) lii viettuuluudij laahkon kullee loddešlaajâ. Stuorrâ, vielgis lodde lii ain kiäsuttâm ulmuid. Njuhčâ kávnoo maŋgii aalmugärbivyevist já taaiđâtuojijn. Njuhčâ lii Suomâ aalmuglâšlodde.
Stuárudâh já tobdomeerhah
[mute | mute käldee]Njuhčâ lii stuorrâ, vielgis viettuulodde.
Lavdâm já eellimpiirâs
[mute | mute käldee]Njuhčâ lii kesilodde. Tot pessee Euroop tavekuávluin já värree čohčuv máádás sudes čääsi kuuvl. Suomâst njuuvčah värrejeh Tanska čolmijd, Nuorttâmeerâ maadâoosijd já Tavemeerân.
Lii arvâlum, et maailmvijđosávt njuhčânääli lii suulân 180 000 ohtâgâssâd. Suomâst njuhčâ lii rávhuidittum.
Lasanem
[mute | mute käldee]Njuuvčah parâluveh ubâ eellimáigásis. Paarâ huksee piervâl láásán teikkâ koškásân. Niŋálâs mannee 4–7 laavcâivnásii mane. Kuohtuuh vaanhimeh piemmâv uđâgáid. Uđâgááh viettih vaanhimijguin vuosmuu täälvi. Njuhčâ šadda suhâjuátkimahan suullân 4–5-ihásâžžân.
Anarâškielân vuálá ihepiälásâš njuhčâ koččoo jesmi teikkâ jiesmi.
Raavâd
[mute | mute käldee]Njuhčâ porá iänááš šaddoravâdâs.
Fáádást eres soojijn
[mute | mute käldee]
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Njuhčâ.
