Neil Armstrong

Neil Armstrong
Armstrong ive 1969
Persovntiäđuh
Šoddâm	porgemáánu 5. peeivi 1930 Washington Township, Ohio, Ovtâstum staatah
Jáámmám	porgemáánu 25. peeivi 2012 (82-ihásâžžân) Fairfield, Ohio, Ovtâstum staatah
Aalmugjeessânvuotâ	Ovtâstum staatah
Áámmát	testâkirdee, merâvuoimij kirdee, professor, komovuotâ- já áimujotolâhinsner
Karrieer
Tijppâ	NASA astronaut
Tile	jáámmám
Suáldátárvu	pajeluutnant ivp. USAF
Äigi komovuođâst	8 jándurid, 14 tijmed, 12 minuttid
Väljejum astronautin	NASA astronautjuávkku 2 (1962)
Pááccám iäláttâhân	porgemáánu 1971
Nommâčáálus
Kirdemeh
	Gemini 8
	Apollo 11
[ Mute Wikidatast ]

Neil Alden Armstrong (5. porgemáánu 1930 Washington Township, Ohio, Ovtâstum staatah – 25. porgemáánu 2012 Fairfield, Ohio, Ovtâstum staatah) lâi ovtâstumstaatâlâš astronaut já vuosmuš Mánudáá aaseest vázzám olmooš. Sun kiirdij Mánudâžân Apollo 11 komendeijen oovtâst Buzz Aldrináin já Michael Collinsáin. Taat rakkeet paččui syeinimáánu 16. peeivi 1969. Tastoo syeinimáánu 21. peeivi sun siäivui mánudâšmoduláin Mánudáá asan Buzz Aldrináin, já Michael Collins paasij kirdeđ Mánudáá juurrâmrađan tien ááigán. Armstrong-kyevtis Aldrináin ájánáin kyehti já peli tiijme Mánudáá aaseest, já suoi kuvvijn Mánudáá já valdijn keđgičáittusijd.

Astronautääigis maŋa Armstrong tooimâi NASA uáivitoimâpääihist Washington D.C.st já västidij NASA áimujotolâhân kyeskee tutkâmist já teknologisii pargoost. Sun tooimâi meid Cincinnati ollâopâttuvâst áimujotoluv professorin ivij 1971–1979. Sun lâi maŋgâi ollâopâttuvâi kunneetuáhtár.

Armstrong vuosmuš kálgu lâi Janet Elizabeth Shearon. Sunnust láá kyehti alge: Eric Armstrong já Mark Armstrong. Sunnuu nieidâš Karen Armstrong jaamij kyevtihásâžžân. Suu nubbe kálgu lâi Carol Held Knight.

Fáádást eres soojijn

• Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Neil Armstrong.