Várdám

Wikipedia:st
Siirry navigaatioon Siirry hakuun
Brownsea suollust leijee várdámlihâstâs šoddâm muštokeđgi

Várdám lii maailmvijđosâš nuorâilihâstâs já šoddâdemtoimâ, mon ulmen lii tuárjuđ paarnij já nuorâi šoddâm tienuuvt, ete sii ohtâgâsliih jiešvuođah váldojeh huámmášumán.[1] Ulmen lii persovnlâšvuođâs já eellimtavijdis peeleest täsitiädulâš, ovdâsvástádâslâš, aktivlâš sehe jiešráđálávt jurdâččeijee páihálii, aalmuglii já aalmugijkoskâsii siärváduv jeessân.[2] Ulme lii masa siämmáš pirrâ maailm, já tot piso mutehánnáá.[2] Almolij šoddâdemuulmij lasseen jyehi ahemuudon láá miäruštâllum ahemudo miäldásiih šoddâdemulmeh.

Maailmist láá ohtsis suulân 40 miljovn várdájeijed 224 enâmist. Maailmornijdumeh láá kyehti: Várdámlihâstâs Maailmservi (World Organization of the Scout Movement, WOSM) já Várdámnieidâi Maailmlitto (World Association of Girl Guides and Girl Scouts, WAGGGS). Syemmilij várdájeijei aalmuglâš ornijdume lii Suomen Partiolaiset ry – Finlands Scouter ry (uánihávt SP-FS), mii lii kuohtui maailmornijdumij jeessân. SP-FS lii almugijkoskâsii várdámlihâstâs áinoo ovdâsteijee Suomâst.

Historjá[Mute | Mute käldee]

Várdámlihâstâs vuáđudij kenraalmaajuur Robert Stephenson Smyth Baden-Powell Eŋlandist ive 1907.

Toimâprinsiipeh[Mute | Mute käldee]

Várdámlihâstâs lii ávus puohháid, kiäh tuhhiitteh ton ulme já árvuvuáđu.[1] Várdámlihâstâsâst toimâm vuáđuduvá rijjâtátulâšvuotân. Suomâst várdámtooimâ čuosâttâhjuávkkun láá 7–22-ihásiih päärnih já nuorah, kiäi tooimâ rävisulmuuh stivrejeh já tuárjuh.

Vuálá 7-ihásiih päärnih pyehtih oovtâst aldasijn rävisulmuin uásálistiđ sijjân uáivildum várdámtooimân. Rävisulmuid várdámtooimân uásálistem fáálá máhđulâšvuođâ šoddâđ já ovdediđ jieijâs maaŋgâpiälálávt.

Ubâ várdámtooimâst já miärádâstohâmist nuávditteh ávusvuođâ já oovtâviärdásâšvuođâ prinsiipijd. Várdámlihâstâs ulmen láá kuávlulâš oovtâitosâšvuotâ já tot, et kihheen ij olgoštuu ave, suhâpele, seksuaallii sundešume, kielâ, kulttuurtuáváá, etnisâšvuođâ, oskolduv, poolitlii uáinu, sosioekonomâlii sajattuv, tiervâsvuođâtile teikâ ulmui kullee eres suujâ keežild.

Várdámlihâstâs čonâdât toimâstis Ovtâstum Aalmugij päärni vuoigâdvuođâi sopâmušân já olmoošvuoigâdvuođâi maailmvijđosii julgáštâsân.

Jyehi olmooš, kii uásálist várdámtooimân, máksá jeessânmáávsu. Jeessânmáksu addel vuoigâdvuođâ uásálistiđ várdámtooimân.

Árvuvuáđu[Mute | Mute käldee]

Várdájeijee áárvuh tiättojeh várdámideaalijn, várdámlopádâsâst já várdájeijee tubdâlduvâst. Várdámtooimâ stivree várdám maailmseervij miäruštâllâm árvuvuáđu. Ton vuolgâsaijeen lii olmooškove, mast ulmust láá kenigâsvuođah koskâvuođâst Imelân, olssis, eres ulmuid, ohtsâškoodán já pirrâsân.[2] Áárvuh uáivildeh mijjân tehálijd ideaalijd já uulmijd, moh stivrejeh tooimâ já miärádâstoohâm sehe movtijditeh toimâđ. Várdájeijee áárvuh tuárjuh ovtâskâs ulmuu tääsist várdámlihâstâs ulme olášume. Várdámtoimâ addel piergâsijd tai áárvui suogârdmân já olášutmân jieijâs elimist. Ton lasseen SP-FS:st láá prinsiipeh (kovvejum ovdiibeln), moh stivrejeh seervi tooimâ.

Várdájeijee tubdâldâh, lopádâs já ideaaleh kovvejeh várdámtooimâ áárvuidvuovijn, mon nuorah iberdeh. Toi peht várdájeijee čonâdât várdámtooimâ árvoid.

Várdájeijee tubdâldâh[Mute | Mute käldee]

Várdájeijee tubdâldâh kovvee várdájeijee jurdâččemvyevi, mast áárvuh láá uási tooimâ várdámlihâstâs uulmij mield – várdájeijee lii ain vaalmâš toimâđ várdám áárvui mield. Várdájeijee tubdâldâh lii: Oro kiärgus.

Várdámlopádâs[Mute | Mute käldee]

Várdámlopádâs adeluvvoo, ko siärvá várdámlihâstâsân já adeluvvoo uđđâsist ko sirdâšuvá čuávuváá ahemuudon. Várdámlopádâs adelem lii merkkâ tast, ete várdájeijee viggá jieijâs táátust čonâdâttâđ várdámtooimâ árvoid.[3] Várdámlopádâs vuáđuduvá Robert Baden-Powell algâaalgâlii várdámlopádâsân.[3] Várdámlopádâs lii:

Mun lopedâm nuuvt pyereest ko máhđulâš rähistiđ muu Immeel, muu jieččân eennâm já maailm, olášuttiđ <ahemudo> ideaalijd já išediđ nuubijd.[3]

Várdámideaaleh[Mute | Mute käldee]

Várdámpaaraat Tuurkust ive 2012

Várdámideaaleh vuáđuduveh Robert Baden-Powell algâaalgâlii várdámlaahân. Várdájeijei ideaaleh láá:[3]

  • kunnijâttiđ nube ulmuu
  • rähistiđ luándu já suojâliđ pirrâs
  • leđe lyetittettee
  • šoddâdiđ ustevvuođâ raajij rasta
  • tubdâđ suu ovdâsvástádâs já riemmâđ toimâđ
  • ovdediđ jieijâs olmožin
  • uuccâđ eellim tuotâvuođâ

Ideaalij meeri šadda ahemudoi mield: čiivgâin láá listo 2 vuossâmuu ideaal, puohajeijeid lasetteh kuálmád, vyettein láá 4, vuávnoin 5 já vandârdeijein puoh 7.[3]

Ahemudoh[Mute | Mute käldee]

Várdájeijeeh tuáimih ave vuáđuld 5 ahemuddoost, main juáhháást láá suulân siämmáá ovdánemmuddoost orroo päärnih já nuorah. Ton lasseen láá rävisulmuuh ađai paijeel 23-ihásiih várdájeijeeh.[1]

  • Čiivgah – Čivgâ lii 7–10-ihásâš várdájeijee. Čiivgâi juávhu jođetteijee lii "Akela".
  • Puohajeijeeh – Puohajeijee lii 10–12-ihásâš várdájeijee. Puohajeijei juávhu jođetteijee lii "Sampo".
  • Vyetteeh – Vyettee lii 12–15-ihásâš várdájeijee. Vyetteejuávhu joođeet vuávnoo ahasâš čurâjođetteijee oovtâst rävis luoccijn.
  • Vuávnooh – Vuávnoo lii 15–17-ihásâš várdájeijee. Vuávnoojuávhu joođeet vuávnoo ahasâš čurâjođetteijee oovtâst rävis luoccijn. Maaŋgah vuávnooh tuáimih lippukoddeest jieškote-uvlágán jođettemtooimâin.
  • Vandârdeijeeh – Vandârdeijee lii 18–22-ihásâš várdájeijee. Maaŋgah vandârdeijeeh tuáimih lippukoddeest jieškote-uvlágán jođettemtooimâin. Vandârdeijeeh čokkâneh távjá čurruin, já čuákkimij ääigi toorjân tuáimá rävis luocci.

Luocci lii vyettei, vuávnoi já vandârdeijei rävisolmooš, kote västid juávhu tooimâst. Čuurâ lii uccâ juávkku, mast láá suulân 4–10 várdájeijee.

Šoddâdemulmeh[Mute | Mute käldee]

Šoddâdemulmeh tärkkilisteh várdámtooimâ ulme. Toh láá ááigán já kulttuurân čonnum. Tot, maht ulmemiäldásâš olmâ aalmugjeessân iberdui 30 ihheed tassaaš, spiekâst tááláá miäruštâlmist. Siämmáánáál "olmâ aalmugjeessân" eres kulttuurijn puáhtá spiekâstiđ tast, mii tot lii Suomâst.[4]

Šoddâdemulmeh adeleh sánálii häämi ton maaŋgâpiälásii várdámtooimâ olesvuotân, ruopsis áárpun, mii ovdán ahemuddoost nuubán. Tain čielgejeh tom, ete maggaar taan kulttuurist já taan maailmääigist lii olmâ aalmugjeessân sehe maggaar lii täsitiädulâš eellim. Šoddâdemulmeh láá rahtum rävisolmoošjođetteijee toorjân.[4]

Šoddâdemuulmijn láá nelji uáinu: koskâvuotâ olssis, nuubijd, ohtsâškoodán já pirrâsân.[4]

Várdámvuáhádâh[Mute | Mute käldee]

Várdámvuáhádâh lii várdámlihâstâs vuáhádâhubâlâšvuotâ, mii iššeed peessâđ várdámtooimâ šoddâdemulmijd já ton peht olášuttiđ várdámlihâstâs mittomere. Syemmilâš várdámvuáhádâh vuáđuduvá maailmseervij WAGGGS já WOSM várdámvuáháduvváid.[5]

Juáháš finnee várdámtooimâst sunjin tuárvi hástulijd pargoid, já várdámtooimâst uáppih feerimij já rähtim peht. Várdámtooimâst päärnih, nuorah já rävisulmuuh tuáimih oovtâst. Rävisolmooš tuárju päärni já nuorâ šoddâm, uásálistem já vaikuttemmáhđulâšvuođâid.[5]

Várdámtooimâst päärnih já nuorah šaddeh väldiđ ovdâsvástádâs alnees já iärásijn. Sij huksejeh pyereeb maailm, láá aktivliih aalmugjesâneh já tuáimih oovtâst iärásijguin jieijâs siärvusij oovdân. Ton lasseen várdámtooimâst päärnih já nuorah tuáimih luándust já siämmást huksejeh persovnlii luándukoskâvuođâ. Luándu lii feeriimijd pyevtitteijee já tehálâš toimâ- já šoddâmpiirâs.[5]

Symboliik[Mute | Mute käldee]

Várdámlihâstâs symboliikân kuleh toimâvyevih, siskáldâsah, teemah já tiiŋgah, main lii ohtâsávt iberdum merhâšume. Symboliik tuárju individuaallii identiteet ovdánem, já toin lahteh paarnijd já nuorâid jieijâs juávkun.

Várdámohjelm[Mute | Mute käldee]

Várdámohjelm tuáimá keevâtlii várdámšoddâdem ruŋgon. Syemmilii várdámohjelm ovdedeh já paijeentuálih várdámšoddâdem čuosâttâhjuávkun. Várdámohjelm kovvee šoddâdemuulmijd já várdámvuáháduv miäldásii tooimâ.

Keejâ meid[Mute | Mute käldee]

Kirjálâšvuotâ[Mute | Mute käldee]

  • Marko Paavilainen, Aina valmiina, Partioliike Suomessa 1910–2010, Syemmilii Kirjálâšvuođâ Servi; Partio Scout, 2010

Käldeeh[Mute | Mute käldee]