Njuškii siskáldâsân

Tiänutimjám

Wikipedia:st
Tiänutimjám (Thymus serpyllum ssp. tanaensis)

Tiänutimjám (Thymus serpyllum ssp. tanaensis) lii čunoi- já čievrâ juhâridoi sehe tuodârkuolbânij toŋâsšaddo, mast lii pyeri haajâ.[1] Tot kukkee syeini-porgemáánust.

Tiänutimjám suomâkielân já orjâlâškielân

[mute | mute käldee]

Stuárudâh já olgohäämi

[mute | mute käldee]

Tiänutimjám lii 5–15 cm olluv. Ton loostâi stuárudâh lii 3–10 x 2–3 mm. Kukáh láá kuovgisruopsâdeh.

Lavdâm

[mute | mute käldee]

Tiänutimjám šadda Tave-Euroopist sehe Koskâ-Euroop taveoosijn.

Kiävttu

[mute | mute käldee]

Tiänutimjám puáhtá kevttiđ njadosin, teeijân já talhâsin. Timjám (Thymus serpyllum) lii eromâš pyeri kuorsâttâhtaalhâs. Ton lasseen tot lii kevttum iššeen purrâmâšsuddâdem oovdedmân suonâkessimân já kuorsâttâhân.[1]

Tiänutimjám suápá njaddon puohlágán piärgupurrâmâššáid. Njadosin puáhtá kevttiđ vorâs teikkâ kuškâdum rássáás versoid. Meiddei teejâ puáhtá valmâštiđ sehe koške ete vorâs šaddoin.[1]

Kovegalleria

[mute | mute käldee]

Käldeeh

[mute | mute käldee]
  1. 1,0 1,1 1,2 Ukkonen, Kirsi: ANARŠKIEL ŠADDONOOMAH - Noomâi etymologia já šadoi kiävttu purrâmâššân já tiervâsvuođâ naanoodmist (PDF) (Pro gradu -tuuđhâlm) 2017. Oulu ollâopâttâh. Čujottum 13.2.2022.