Tiänutimjám
Tiänutimjám (Thymus serpyllum ssp. tanaensis) lii čunoi- já čievrâ juhâridoi sehe tuodârkuolbânij toŋâsšaddo, mast lii pyeri haajâ.[1] Tot kukkee syeini-porgemáánust.
Tiänutimjám suomâkielân já orjâlâškielân
[mute | mute käldee]- suomâkielân: kangasajuruoho, tenonajuruoho
- orjâlâškielân: deanutimjan
Stuárudâh já olgohäämi
[mute | mute käldee]Tiänutimjám lii 5–15 cm olluv. Ton loostâi stuárudâh lii 3–10 x 2–3 mm. Kukáh láá kuovgisruopsâdeh.
Lavdâm
[mute | mute käldee]Tiänutimjám šadda Tave-Euroopist sehe Koskâ-Euroop taveoosijn.
Kiävttu
[mute | mute käldee]Tiänutimjám puáhtá kevttiđ njadosin, teeijân já talhâsin. Timjám (Thymus serpyllum) lii eromâš pyeri kuorsâttâhtaalhâs. Ton lasseen tot lii kevttum iššeen purrâmâšsuddâdem oovdedmân suonâkessimân já kuorsâttâhân.[1]
Tiänutimjám suápá njaddon puohlágán piärgupurrâmâššáid. Njadosin puáhtá kevttiđ vorâs teikkâ kuškâdum rássáás versoid. Meiddei teejâ puáhtá valmâštiđ sehe koške ete vorâs šaddoin.[1]
Kovegalleria
[mute | mute käldee].JPG)
.jpg)
Käldeeh
[mute | mute käldee] |
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Tiänutimjám. |
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Ukkonen, Kirsi: ANARŠKIEL ŠADDONOOMAH - Noomâi etymologia já šadoi kiävttu purrâmâššân já tiervâsvuođâ naanoodmist (PDF) (Pro gradu -tuuđhâlm) 2017. Oulu ollâopâttâh. Čujottum 13.2.2022.