Säpligoppuu

Wikipedia:st
Säpligoppuu
Surnia ulula
(Linnaeus, 1758)
Tile LC (eellimvuáimálâš)[1]
Tile Suomâst LC (eellimvuáimálâš)[2][3]
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka Lodeh Aves
Lahko Oppuulodeh Strigiformes
Hiäimu Oppuuh Strigidae
Suuhâ Surnia
Šlaajâ ulula

Säpligoppuu (Surnia ulula, meid skunjâlodde ađai kunjolodde) lii oppuuluudij laahkon kullee loddešlaajâ.

Stuárudâh já tobdomeerhah[mute | mute käldee]

Säpligoppuu lii čapis-, ruškis- já vielgiskirjáás lodde. Peiviaktiivlâžžân tot iärrán maaŋgâin eres oppuin. Säpligoppuu lii 35–43 cm kukke já tiäddá 215–380 g. Ton suájákeejij koskâ lii 69–82 cm. Oppuu vielgis näämi pirrâ láá čapis sárgáh. Ton čalmeh já njune láá fiskâdeh já kirjáás poođâš lii kukke. Kirdee säpligoppuu sulâstit cissáášvääli, mut ton uáivi lii stuárráb. Säpligoppuu kiihâmjienâ lii jotelis pulijdem.[4]

Lavdâm já eellimpiirâs[mute | mute käldee]

Säpligoppuu lii Amerik, EuroopRuošâ taveoosij lodde. Suomâst tot pessee iänáážin Oulu taavaabeln. Lavdâm já nääli kuittâg mulsâšudeh ennuv säplignääli mield. Pyeri säpligive säpligoppuu pessee meid Maadâ-Suomâst.[5] Suomâst pessejeh áárvu mield 2 000–6 000 paarrâd. Säpligoppuu lii päikkilodde, mut motomin tot vaajâld BaltiaNuorttâmeerâ kuávloid.[4]

Säpligoppuu maneh

Lasanem[mute | mute käldee]

Säpligoppuu piervâld táválávt muorâvuovdân. Niŋálâs mannee njuhčâ-cuáŋuimáánust 4–11 manneed já láálá taid 25–30 peivid. Uđâgááh kirdeleh 25–30 peeivi ahasâžžân.[4]

Raavâd[mute | mute käldee]

Säpligoppuu porá uccâ njomâtteijeid.[4]

Käldeeh[mute | mute käldee]

  1. IUCN Red List Čujottum 7.10.2021 (eŋgâlâskielân)
  2. Valkama, Jari: Säpligoppuu – Surnia ulula Suomen Lajitietokeskus. 2019. Čujottum 31.3.2022. (suomâkielân)
  3. Suomen lintujen uhanalaisuus 2015 Čujottum 7.10.2021 (suomâkielân)
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 Luontoportti Čujottum 7.10.2021 (suomâkielân)
  5. Suomen lintuatlas Čujottum 7.10.2021 (suomâkielân)