Gilgameš

Wikipedia:st
Njuškii navigistmân Njuškii ucâmân
Taat artikkâl muštâl eeposist. Eepos uáivihuáđđost keejâ siijđo Gilgameš (kunâgâs).
Njuolânjunečaalâ njajâtaavlust. Čäcitulve maainâs, mii lii Gilgameš-eepos uássin.

Gilgameš lii maailm puárásumos eepos, mii šoodâi tovláá Mesopotamiast paijeel 4000 ihheed tassaaš. Tot lii čallum akkadkielân njajâtavluid. Tot lii maainâs kunâgâs Gilgamešist, suu sáŋgárpargoid já avalii eellim ucâmist.

Versioh[mute | mute käldee]

Gilgameš-eeposist láá maaŋgâlágáneh versioh sumer-, hurri-, elamiit- já akkadkielân. Puárásuboin versioin láá uáli távjá siäilum tuše uccâ uássááh. Pyeremusávt siäilum versio lii nuuvt kočodum standardversio, mon čällee lii Sin-liqe-unninni. Standardversio kaavnâi assyriolog Hormuzd Rassam kunâgâs Ašurbanipal kirjeráájust Ninivest. Standardversio lii njuolânjunečaalâ, mii lii 12 njajâtaavlust.

Nommâ[mute | mute käldee]

Eepos algâalgâlâš nommâ láá eepos vuossâmuuh säänih Shutur eli sharri (Stuárráb ko nubeh kunâgâsah). Nuuvt kočodum standardversio nommân láá meiddei ton vuossâmuuh säänih Sha naqba imuru (Tot, kii ooinij kieŋŋâlvuođâid).

Siskáldâs[mute | mute käldee]

Puáris assyrialâš pääcis, máhđulávt Gilgameš pääcis.

Uáivihuáđđooh[mute | mute käldee]

Eepos uáivihuáđđooh lává kunâgâs Gilgameš já vildâsalmai Enkidu. Suoi lává pyeremuuh usteveh já maŋeláá meiddei viiljah. Gilgameš persovnist láá kyehti uási immeel já ohtâ uási olmooš. Suu enni lii immeel Ninsun, já suu eeči lii kunâgâs Lugalbanda, kii lii tuše olmooš.[1][2][3] Gilgameš lâi Uruk kaavpug kunâgâs. Enkidu šoodâi nuuvt, et imeleh rahtii ulmuu, kote ličij Gilgameš vajalâš, mut suoi šoddáin pyeremus ustevin.

Vuosmuš tavlu[mute | mute käldee]

Uruk kunâgâs Gilgameš lii koorâs kaavpug ässeid. Uruk ässeeh ruhâdâleh iše imelijn. Imeleh Anu já Aruru rähtiv vievsâs almaa, kiän nommâ lii Enkidu. Taan ulme lii, et sun taistâl Gilgamešáin, vâi Uruk viehâ uážuččij leđe ráávhust. Aalgâst Enkidu iälá váráduvvâst elleiguin. Sun meiddei iššeed elleid nuuvt, et sun cyevkkee pivdei kielâid, vâi pivdeeh iä kodáččii maiden. Mottoom pivdee suttá já mana Gilgameš kuuvl já muštâl sunjin vildâsalmai Enkidust. Gilgameš ávžoo, et makkuutteijee nissoon Šamhat viettâl Enkidu, te sun ij innig cuovkkii kielâid. Šamhat luhostuvá tast. Ton maŋa elleeh iä innig haalijd leđe usteveh Enkiduin, ko toh paleh sust.

Nubbe tavlu[mute | mute käldee]

Šamhat tuálvu Enkidu kuáđutteijei siijdân, kost sun posâdât já uáppá puurrâđ ulmui purrâmušâid já juuhâđ ulmui juhâmušâid. Siijdâ lappâd vázzá almai, kote lii monâmin heejáid. Sun muštâl, et kunâgâs Gilgameš áigu kevttiđ vuossâmuu iijâ vuoigâdvuođâ. Enkidu suttá tast já haalijd taistâliđ Gilgamešáin. Enkidu já Šamhat väzzilává Urukan, kost Enkidu já Gilgameš taistâlává. Loopâst Enkidu tuubdâst, et Gilgameš lii vievsâb, já sunnust šaddeh usteveh.

Kuálmád tavlu[mute | mute käldee]

Gilgameš haalijd vyelgiđ taistâliđ jietânâs Humbaba vuástá. Enkidu ij vistig haalijd, mut te sun miätá toos. Kaavpug puárásumoseh adeleh Gilgamešân ravvuid já sivnedeh suu. Te Gilgameš já Enkidu moonnâv Gilgameš eeni Ninsun kuuvl, já sun váldá Enkidu jieijâs párnážin. Nuuvt Gilgameš já Enkidu šoddâv viljâžin.

Niäljád tavlu[mute | mute käldee]

Gilgameš já Enkidu vyelgiv Uruk kaavpugist. Suoi mađhâšává uáli jotelávt já uáđđiv ain váráduvvâst. Vuossâmuš várádâh lii Libanon várádâh. Nubeh váráduvah iä lah innig uáppáseh taan ääigi ulmuid. Ovdil uáđđáástâllâm sunnust lii ain suojâlemrituaal. Gilgameš jyehi iijâ niävdá já muštâl Enkidun jieijâs naharijn. Enkidu ain analysist naharijd nuuvt, et toh merhâšeh pyere luho.

Viiđâd tavlu[mute | mute käldee]

Gilgameš já Enkidu puáttiv jietânâs Humbaba miäcán. Suoi taistâlává Humbaba vuástá. Tot lii vaigâdis tuáru, mut loopâst Gilgameš já Enkidu vyeittiv. Ovdil ko Humbaba jáámá, sun vala kiergân uskiđ sunnuu já iätá, et suoi iävá ele puárisin. Te Gilgameš já Enkidu njeidiv muorâid Humbaba meecist já vyelgiv pááikán.

Kuuđâd tavlu[mute | mute käldee]

Gilgameš posâdât já kárvudât muččâdávt. Immeel Ištar uáiná suu mielâstume sunjin. Sun iävtut, et Gilgameš puáđáččij suu kälisin. Gilgameš kiäldádât já muštoot suu, maht sun lii kohtâlâm jieijâs ovdebáid kálláid, já tot ij lah pyeri. Ištar suttá já luáštá Alme vuávsá Uruk kaavpugân. Alme vuáksá vahâgit maaŋgâid ulmuid já kaavpug, mut loopâst Gilgameš já Enkidu koddev tom.

Čiččâd tavlu[mute | mute käldee]

Enkidu niävdá, et imeleh halijdeh, et jo-uv Gilgameš teikkâ Enkidu jáámá, ko suoi kuddijn Alme vuávsá. Sij rijdâleh já loopâst merideh, et Enkidu jáámá. Enkidu morráán, čiäru já karrood. Te sun puosâškuát já viälláá seeŋgâst kyehtlov peivid. Sun iätá Gilgamešân, et sun káátá, ko sun ij uážu jäämmiđ tuárust. Talle sun jáámá.

Káávcád tavlu[mute | mute käldee]

Gilgameš muurâšt, ko suu viljâ já pyeremus ustev jaamij. Sun lávlu sunnuu fiäránijn já ávžoo meid Uruk kaavpug ulmuid murâštiđ Enkidu jäämmim.

Oovcád tavlu[mute | mute käldee]

Gilgameš mana várádâhân, kost Enkidu šoodâi. Sun muurâšt Enkidu jäämmim já te hoksáá, et sun motomin meiddei jáámá. Sun meerrid vyelgiđ Utnapištim kuuvl, ko sun tiätá eellim já jäämmim syeligâsvuođâid. Gilgameš puátá maailm piälán, Mašu váárán. Väärist lii porttâ, mon vähtejeh skorpionulmuuh. Sij tobdeh, et Gilgameš lii uássin immeel, já sij lyeštih suu moonnâđ poortâ čoođâ. Gilgameš vázzá sevŋis tunnelist nuuvt kuhháá, et sun ij innig osko, et tot nohá. Mut loopâst sun piäsá tunnelist olgos.

Lovváád tavlu[mute | mute käldee]

Gilgameš puátá meerâ riidon, kost lii raavvâdviäsu. Tobbeen áásá Sidur, kote kivkked tappa uuvsâ, ko sun uáiná Gilgameš. Gilgameš lii uáli sile já turgáá kuhes määđhi maŋa já Sidur jurdá, et sun lii morhedeijee teikkâ suolâ. Gilgameš koijâd, mondiet uksâ lii kiddâ, já te muštâl jieijâs sáŋgárpargoid. Te Sidur tobdá, et sun lii kunâgâs Gilgameš, já suoi sárnuškyettiv. Gilgameš muštâl Enkidu jämimist já et tääl sun-uv pala jämimist. Tondiet sun ocá Utnapištim, kote tobdá avalii eellim syeligâsvuođâid. Sidur iätá sunjin, et ij kannat uuccâđ avalii eellim, peic lii pyereeb eelliđ tom eellim, mii mist tääl lii, já leđe ilolâš. Gilgameš ij lah siämmáá mielâst. Talle Sidur iätá sunjin, et Utnapištim áásá meerâ nube peln, já toho jotá taampâš. Ko Gilgameš piäsá nube riidon, te sun muštâl Utnapištimân siämmáid aašijd, maid sun muštalij ovdil Siduran. Utnapištim meiddei västid, et jäämmim kulá ulmuu elimân já lii tušše taistâliđ ton vuástá.

Ohtnubálovváád tavlu[mute | mute käldee]

Gilgameš paahud, et Utnapištim lâi ovdil meiddei tušes olmooš, mut tääl sun lii jämimettum. Sun koijâd, maht tot tábáhtui. Utnapištim muštâl talle mainâs čäcitulveest. Imeleh halijdii tuššâdiđ ulmuid já toohâđ tom nuuvt, et stuorrâ čäcitulve puátá já kyerree eennâm. Immeel Ea ij lijkkum toos já sun ravvij Utnapištim, et sun ráhtá stuorrâ kárbá, mast lii káttu. Utnapištim ráhtá kárbá já váldá toho jieijâs perruu, tyejialmaid, šivettijd já puoh ellee siemânijd. Te sun mana meiddei kárbás já tappa uuvsâ. Talle nuástá hirmâd stormâ, mii pištá čiččâm peivid. Ton maŋa ubbâ eennâm lii čääsi vyelni.

Tastoo Utnapištim luáštá tuvváá uuccâđ eennâm, mut tot ij kaavnâ tom já máccá. Mottoom peeivi keččin sun luáštá spálváá, mut tot še máccá. Talle sun luáštá káránâs, já tot piäsá enâmân ige innig maacâ. Te Utnapištim uhred, tot hookât sajan imelijd. Talle immeel Enlil kuáská Utnapištimân já suu káálgun, já suoi šoddâv jämimettumin.

Utnapištim iätá, et Gilgameš ferttee porgâđ maidnii, mii hookât imelijd toho. Te sun rävvee, et Gilgameš kocá čiččâm peivid. Gilgameš iirât, mut sun nohháád masaba tállán. Utnapištim paahud Gilgamešân, et ličij pyereeb, jis sun tuše vuálgáččij pááikán. Ovdil ko Gilgameš vuálgá, Utnapištim čollee sunjin, et meerâ ponneest lii šaddo, mii addel avalii nuorâvuođâ. Gilgameš uážžu šado, já sun haalijd tuálvuđ tom Uruk kaavpugân. Mut ko Gilgameš posâdât, te puátá kyevdi já suáláád šado. Nuuvt te Gilgameš máccá Uruk kaavpugân avalii eellimttáá.

Kyehtnubálovváád tavlu[mute | mute käldee]

(Majemuš tavlu lii šoddâm eepos uássin maŋeláá ko nubeh uásih. Tot ij soovâ himrâd pyereest eepos ubâlâšvuotân, tastko Enkidu lii vala elimin.)

Gilgameš luáimá, et suu pukku já mekku tuápsájii jaamišij väldikoodán. Totkeeh iä lah aaibâs vijsáseh, moh pukku já mekku láá. Láá tagareh tulkkuumeh, et toh láá pállu já maila teikkâ kiärdu já suábbi teikkâ rumbu já rumbupaallâh.[4] Enkidu loppeed, et sun viäžžá taid jaamišij väldikoddeest. Gilgameš rävvee Enkidu, maht sun kalga lattiđ jaamišij väldikoddeest, mut Enkidu ij čuávu ravvuid já taan suujâst kumâttâsah tobdeh, et Enkidu ij lah vala jáámmám ja sij kivsedeh suu. Enkidu ij innig peesâ jaamišij väldikoddeest maasâd. Nuuvtpa Gilgameš ruhâdâl iše imelijn, já te immeel Ea iššeed suu já Enkidu piäsá maasâd Gilgameš kuuvl. Te sun muštâl Gilgamešân, maggaar jaamišij väldikodde lii.

Gilgameš muusikist[mute | mute käldee]

Muusik
Muusikjuávhuh
Skiäruh

Kirjálâšvuotâ[mute | mute käldee]

Fáádást eres soojijn[mute | mute käldee]

Käldeeh[mute | mute käldee]

  1. Spar, Ira: Gilgamesh The Met’s Heilbrunn Timeline of Art History. Čujottum 29.1.2024. (eŋgâlâskielân)
  2. Ashrafian, Hutan: Ancient genetics—Was Gilgamesh a mosaic?. Genetics in Medicine, 2008–2011, 10. ihekerdi, nr 11, s. 843–843. doi:10.1097/GIM.0b013e3181899790. ISSN 1530-0366. Artikkâl nettiversio. (eŋgâlâskielân)
  3. Mark, Joshua J.: Gilgamesh World History Encyclopedia. Čujottum 29.1.2024. (eŋgâlâskielân)
  4. Epic of Gilgamesh www.britannica.com. 4.12.2023. Čujottum 29.1.2024. (eŋgâlâskielân)
Jurgâlus
Jurgâlus
Taat artikkâl teikkâ uási tast lii jurgâlum teikkâ toos láá uccum tiäđuh ereskielâlâš Wikipedia artikkâlist.
Algâalgâlâš artikkâl: fi:Gilgameš