Njuškii siskáldâsân

Alaskajupikkielâ

Wikipedia:st
Alaskajupikkielâ
Nommâ
Jieijâs kielân Yugtun
Tiäđuh
Kuávlu  Alaska
Virgálâš kielâ Alaska
Sárnoi meeri 10 000 (2024)
Saje ij 100 stuárrámuu juávhust
Pustaveh läättinkielâliih
Kielâhuolâttâs Alaska Native Language Center
Kielâtieđâlâš luokkajyehim
Kielâkodde eskimo-aleutliih kielah
Kielâjuávkku jupikkielah
Kielâkoodih
ISO 639-2 ypk
ISO 639-3 esu
Glottolog cent2127

Alaskajupikkielâ lii eskimo-aleutlâš kielâ, mii kielâlávt lohhoo jupikkielâi juávkun.[1] Ton aldemus hyelkkikielâ lii alutiiqkielâ.[2] Alaskajupikkielâst láá suulân 10 000 sárnod (ive 2024).[3]

Sárnumkuávlu[mute | mute käldee]

Alaskajupikkielâ sárnoo tuše Alaskast. Ulmuuh sárnuh tom ärbivuáválávt maadâviestâr-Alaskast.

Kuávlukielah[mute | mute käldee]

Kuávlukielâid puáhtá jyehiđ viiđâ juávkun: tavveen Norton Sound, viestârist Hooper Bay-Chevak já Nunivak, mäddin Egevik, já koskâ-Alaskast General Central Yup’ik. Egevikkielâ lii časkâm.[4][5]

Sárnumkielâi kooskâst láá stuorrâ iäruh – meid ovtâskâs sárnoi kooskâst. Iäruh láá sehe leksikalliih já fonologisiih.[5]

Alaskajupikkielâ pustaveh[mute | mute käldee]

Alaskajupikkielâst láá 4 vookaal[6] já 23 konsonantid.[7] Toh čállojeh 20 puustav já 7 digraf peht.[6][7]

Vokaleh: a, e, i, u

Konsonanteh: c, g, gg, k, l, ll, m, ḿ, n, ń, ng, ńg, p, q, r, rr, s, ss, t, v, vv, w, y

Kielâoppâ[mute | mute käldee]

Alaskajupikkielâst láá čiččâm sajehäämmid[8] já kuttâ täpiluoka.[9] Veerbah sojeh oovtâlovvoost, kyevtlovvoost já maaŋgâlovvoost.[10] Alaskajupikkielâst láá kulmâ säniluoka: substantiiveh, veerbah já partikkeleh.[11]

Alaskajupikkielâ lii agglutinativlâš kielâ.[12] Tast lii polysynteetlâš hämioppâ, já sääni morfeemmeeri lii eromâš styeres.[13]

Kirjálâšvuotâ[mute | mute käldee]

Kielâoppâkirjeh[mute | mute käldee]

  • Walkie, Charles (2022). Workbook to Accompany A Practical Grammar of the Central Alaskan Yup’ik Eskimo Language. Fairbanks: Alaska Native Language Center. ISBN 978-1-55500-134-6.
  • Jacobson, Steven (1995). A Practical Grammar of the Central Alaskan Yupʼik Eskimo Language (PDF). Fairbanks: Alaska Native Language Center. ISBN 978-1-55500-050-9.
  • Miyaoka, Osahito (2012). A Grammar of Central Alaskan Yupik (CAY) (PDF). De Gruyter Mouton. ISBN 978-3-11-027857-6.
  • Reed, Irene (1977). Yupʼik Eskimo Grammar (PDF). University of Alaska.

Sänikirjeh[mute | mute käldee]

Iäláskittem[mute | mute käldee]

  • Marlow, Patrick & Siekmann, Sabine (2012). Changing the Conversation: Promise and Vulnerability in Alaska Native Language Revitalization. In: Journal of American Indian Education, Volume 51, Number 2. 46–69
  • Williams, Bev & Rearden, Nita (2006). Yup’ik Language Programs at Lower Kuskokwim School District, Bethel, Alaska. In: Journal of American Indian Education, Volume 45, Number 2. 37–41.

Fáádást eres soojijn[mute | mute käldee]

Käldeeh[mute | mute käldee]

  1. Jacobson 1995, p. vii.
  2. Alutiiq / Sugpiaq www.uaf.edu. Čujottum 7.6.2024. (eŋgâlâskielân)
  3. Central Yup'ik www.uaf.edu. Čujottum 7.6.2024. (eŋgâlâskielân)
  4. Central Alaskan Yup'ik web.archive.org. 6.2.2007. Čujottum 7.6.2024. (eŋgâlâskielân)
  5. 5,0 5,1 Jacobson 2012, p. 35–46.
  6. 6,0 6,1 Jacobson 1995, p. 5.
  7. 7,0 7,1 Jacobson 1995, p. 1.
  8. Miyaoka 2012, p. 827.
  9. Miyaoka 2012, p. 876.
  10. Miyaoka 2012, p. 98.
  11. Miyaoka 2012, p. 100.
  12. Miyaoka 2012, p. 16.
  13. Miyaoka 2012, p. 84.