Čapisčuávjiširree
Čapisčuávjiširree Calidris alpina (Linnaeus, 1758) |
|
---|---|
Tile | LC (eellimvuáimálâš)[1] |
Tile Suomâst | NT (čalmeestoonnum)[2] |
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
Kodde | Elleekodde Animalia |
Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
Luokka | Lodeh Aves |
Lahko | Riddolodeh Charadriiformes |
Vyelilahko | Kalâččeijeeh Charadrii |
Hiäimu | Miähástuvah Scolopacidae |
Suuhâ | Širreeh Calidris |
Šlaajâ | alpina |
Čapisčuávjiširree lii miähástuvâi hiäimun kullee kalâččeijee.
Stuárudâh já tobdomeerhah
[mute | mute käldee]Čapisčuávjiširree lii 17–21 cm kukkosâš já tiäddá 32–36 g. Ton pyeremus tobdomerkkâ lii noomâs mield čapis čuávjitiälkku, mii lii ereslágán ko eres siämmáástuárusijn kalâččeijein. Selgipeeli lii ruškis- já čapiskirjáá, čeve já radde láá ränissárgááh. Jienâ lii šurijdeijee "dsryy"-njuurgâs.[3]
Lavdâm já eellimpiirâs
[mute | mute käldee]Čapisčuávjiširree pessee Tave-Amerik, Euroop já Aasia taveoosijn. Suomâst pessejeh kyehti vyelišlaajâ: Säämi tuodârjeegijn pessejeijee alpina já Merâpoođâ kuávlust pessejeijee schinzii. Alpina pessimnääli lii áárvu mield 400 paarrâd já schinzii tuše suulân 50 paarrâd. Schinzii lii-uv kriittisávt uhkevuálásâš Suomâst.[4] Čapisčuávjiširree tálvástâl Uárji- já Maadâ-Euroopist sehe Afrikist já máccá pessiđ Suomân vyesi-kesimáánust. Čohčâvarrim álgá jo kesimáánu loopâst já pištá roovvâdmáánu räi.[3]
Lasanem
[mute | mute käldee]Čapisčuávjiširree mannee kesimáánust nelji mane, já ores já niŋálâs läälih taid 21–24 peivid. Uđâgááh oceh jieijâs ravâdâs jo viehâ uccen já kirdeškyetih 18–21 peeivi ahasâžžân.[3]
Raavâd
[mute | mute käldee]Čapisčuávjiširree porá čielgitävtittes elleid.[3]
Käldeeh
[mute | mute käldee]- ↑ IUCN Red List Čujottum 22.6.2021 (eŋgâlâskielân)
- ↑ BirdLife Suomi Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Luontoportti.fi Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)
- ↑ Suomen lintuatlas Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)