Čerrih

Wikipedia:st
Njuškii navigistmân Njuškii ucâmân
Čerrih
Sterna paradisaea
(Pontoppidan, 1763)
2009 07 02 - Arctic tern on Farne Islands - The blue rope demarcates the visitors' path.JPG
Tile LC (eellimvuáimálâš)[1]
Tile Suomâst LC (eellimvuáimálâš)[2]
Status iucn3.1 LC smn.svg
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka Lodeh Aves
Lahko Riddolodeh Charadriiformes
Čerdâ Čerriheh Sternidae
Suuhâ Čerriheh Sterna
Šlaajâ paradisaea

Čerrih teikâ čierrih (Sterna paradisaea) lii lodde, mii kulá riddoluudij laahkon. Čerrih lii eellimvuovijdis tááhust kočâttâhpyehčee. Čerrih kirdá keppâ suájáčaskosijguin, njune vuáluskulij, sodâstâl kooskâi sajestis, jeđe poršeet čáácán.

Stuárudâh já tobdomeerhah[mute | mute käldee]

Čerrih roppâ lii kuovgisräänis. Suájáh láá ucánjáhháá tevkkâduboh ko roppâ. Uáivist lii čoolmij paajaabeln čapis kappeer. Jyelgih já njune láá tevkisruopsâdeh. Njune keejist ij lah táválávt čapis ivne tego kyeličerrihist. Talle ko čerrih čokkáá, te ton poođâš uulât kuhheeb ko suájákeejih. Tot lii vissásumos tobdomerkkâ, mii iärut čerrih kyeličerrihist. Njune lii ucánjáhháá uánihub já uáivi jurbâsub ko kyeličerrihist. Čerrih lii 34–40 cm kukke já tiäddá suullân 100 g. Suájákeejij koskâ lii 66–77 cm, já skuáčurij kukkodâh lii aldasáid 20 cm.

Čerrih lavdâm- já varrimkárttá
Maneh

Lavdâm já eellimpiirâs[mute | mute käldee]

Čerrih pessee taavaapiäláá páálupele taveoosijn. Suomâst tot lii almos meerâ suáluikuávlust já Tave-Suomâ čácáduvâin. Čerrih varrimmätki lii ohtâ maailm kuhemuin, ko tot tálvástâl Antarktis riddokuávluin já Maadâ-Afrikâst. Suomâ pessimnääli lii suullân 55 000 paarrâd. Euroop pessimnääli lii áárvu mield 400 000–500 000 paarrâd, já Eennâmpáálu ubâlâš nääli lii miljovn ohtâgâssâd. Čerrih pessee táválávt loddesiärváduvâin, mutâ maŋgii meiddei ovtâskâs paarrân. Stuárráámuuh siärváduvah láá olgomeerâ muorâttes källee- já čievrâláásáin, kost pyehtih leđe joba 100 paarrâd.

Lasanem[mute | mute käldee]

Čerrih piervâl lii tuše kyeppi enâmist teikkâ källest. Táválávt tobbeen iä lah piervâlrähtimamnâseh ollâgin. Niŋálâs mannee vyesimáánu pelimuddoost 1–2 mane, harvii 3 mane. Niŋálâs já ores läälih moonijd suullân 3 oho. Uđâgááh kirdeleh 3–4 oho ahasâžžân. Čohčâvarrim lii jo syeinimáánust teikkâ porgemáánu algâpeeleest. Syeinimáánust älgee varrim tuálvu Säämi čerrih penttâ Antarktis räi.

Mottoom peeivi kyeimittes čerrih tuáppee siemin kuáláá já kirdá hiđes suájáčaskosijguin suájáh ollâgâsâst V-häämist pessimlássáá pirrâ korrâsávt šnjirgomáin.

Raavâd[mute | mute käldee]

Merâkuávluin čerrih porá uccâ kuolijd, rapuelleid já tiivrijd. Sisenâmist čerrih porá enâmustáá tiivrijd já uccâ kuolijd, maid tot puáhčá skuvgáátmáin. Čerriheh skuvgááttâleh njuolgist ááimust uccâkuáláid já tuápuh taid kezis njunijnis.

Käldeeh[mute | mute käldee]

  1. Arctic Tern iucnredlist.org. Čujottum 15.5.2022. (eŋgâlâskielân)
  2. Lapintiira – Sterna paradisaea laji.fi. Čujottum 15.5.2022. (suomâkielân)
Jurgâlus
Taat artikkâl teikkâ uási tast lii jurgâlum teikkâ toos láá uccum tiäđuh ereskielâlâš Wikipedia artikkâlist.
Algâalgâlâš artikkâl: fi:Lapintiira