Čerrih

Čerrih Sterna paradisaea (Pontoppidan, 1763)
Tile	LC (eellimvuáimálâš)
Tile Suomâst	LC (eellimvuáimálâš)
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen	Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde	Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu	Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu	Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka	Lodeh Aves
Lahko	Riddolodeh Charadriiformes
Hiäimu	Čerriheh Sternidae
Suuhâ	Čerriheh Sterna
Šlaajâ	paradisaea

Čerrih teikâ čierrih (Sterna paradisaea) lii lodde, mii kulá riddoluudij laahkon. Čerrih lii eellimvuovijdis tááhust kočâttâhpyehčee. Čerrih kirdá keppâ suájáčaskosijguin, njune vuáluskulij, sodâstâl kooskâi sajestis, jeđe poršeet čáácán.

Stuárudâh já tobdomeerhah

Čerrih roppâ lii kuovgisräänis. Suájáh láá ucánjáhháá tevkkâduboh ko roppâ. Uáivist lii čoolmij paajaabeln čapis kappeer. Jyelgih já njune láá tevkisruopsâdeh. Njune keejist ij lah táválávt čapis ivne tego kyeličerrihist. Talle ko čerrih čokkáá, te ton poođâš uulât kuhheeb ko suájákeejih. Tot lii vissásumos tobdomerkkâ, mii iärut čerrih kyeličerrihist. Njune lii ucánjáhháá uánihub já uáivi jurbâsub ko kyeličerrihist. Čerrih lii 34–40 cm kukke já tiäddá suullân 100 g. Suájákeejij koskâ lii 66–77 cm, já skuáčurij kukkodâh lii aldasáid 20 cm.

Čerrih lavdâm- já varrimkárttá

Maneh

Lavdâm já eellimpiirâs

Čerrih pessee taavaapiäláá páálupele taveoosijn. Suomâst tot lii almos meerâ suáluikuávlust já Tave-Suomâ čácáduvâin. Čerrih varrimmätki lii ohtâ maailm kuhemuin, ko tot tálvástâl Antarktis riddokuávluin já Maadâ-Afrikist. Suomâ pessimnääli lii suullân 55 000 paarrâd. Euroop pessimnääli lii áárvu mield 400 000–500 000 paarrâd, já Eennâmpáálu ubâlâš nääli lii miljovn ohtâgâssâd. Čerrih pessee táválávt loddesiärváduvâin, mutâ maŋgii meiddei ovtâskâs paarrân. Stuárráámuuh siärváduvah láá olgomeerâ muorâttes källee- já čievrâláásáin, kost pyehtih leđe joba 100 paarrâd.

Lasanem

Čerrih piervâl lii tuše kyeppi enâmist teikkâ källest. Táválávt tobbeen iä lah piervâlrähtimamnâseh ollâgin. Niŋálâs mannee vyesimáánu pelimuddoost 1–2 mane, harvii 3 mane. Niŋálâs já ores läälih moonijd suullân 3 oho. Uđâgááh kirdeleh 3–4 oho ahasâžžân. Čohčâvarrim lii jo syeinimáánust teikkâ porgemáánu algâpeeleest. Syeinimáánust älgee varrim tuálvu Säämi čerrih penttâ Antarktis räi.

Mottoom peeivi kyeimittes čerrih tuáppee siemin kuáláá já kirdá hiđes suájáčaskosijguin suájáh ollâgâsâst V-häämist pessimlássáá pirrâ korrâsávt šnjirgomáin.

Raavâd

Merâkuávluin čerrih porá uccâ kuolijd, rapuelleid já tiivrijd. Sisenâmist čerrih porá enâmustáá tiivrijd já uccâ kuolijd, maid tot puáhčá skuvgáátmáin. Čerriheh skuvgááttâleh njuolgist ááimust uccâkuáláid já tuápuh taid kezis njunijnis.