Saavzâčááná
Olgoldâshäämi
| Saavzâčááná | |
|---|---|
Saavzâčáánáh |
|
| Tieđâlâš luokittâllâm | |
| Doomeen: | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kunta: | Kuobbâreh Fungi |
| Tävgi: | Basidiomycota |
| Vyelitävgi: | Agaricomycotina |
| Luokka: | Agaricomycetes |
| Lahko: | Russulales |
| Hiäimu: | Albatrellaceae |
| Suuhâ: | Saavzâčáánáh Albatrellus |
| Šlaajâ: | ovinus |
| Kyevtiuásásâš nommâ | |
| Synonymeh | |
|
|
| Keejâ meid | |
Saavzâčááná (Albatrellus ovinus) lii Russulales-laahkon kullee kuobâr, mii šadda eromâšávt kuosâmeecijn.[2]
Suomâst
[mute | mute käldee]Maadâ-Suomâst tot lii uáli táválâš kuobâr, tavveen vist tot lii härvinub. Kuobbâr puáhtá čuággiđ porgemáánust roovvâdmáánu pelimudo räi.[2]
Purrâmâškuobâr
[mute | mute käldee]Saavzâčááná lii eromâš šiev purrâmâškuobâr. Nuorâ kuobbârij smakkâ lii lääivib, ko vist puárásub kuobbâreh láá ucánjáhháá riččâsuboh. Saavzâčááná puáhtá kopšâdiđ nuhtán. Tot suápá puohlágán kuobârpurrâmâššáid, já tom puáhtá meid passeeđ páánust saavzâčáánápihvin. Saavzâčááná puáhtá kalmaattiđ tâi kuškâdiđ čáláttâssân. Tast puáhtá meid rähtiđ maaŋgâlágánijd kuobârsiäiluttuvâid.[3]
Saavzâčáánást lii ennuv sáigu já D-vitamiin. Tot siskeeld meid seeleen sehe mottoom verd kalium.[3][4]
Fáádást eres soojijn
[mute | mute käldee]
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Saavzâčááná.
Käldeeh
[mute | mute käldee]- ↑ Taksonomia käldee: Index Fungorum 16.8.2008
- 1 2 Lampaankääpä martat.fi. Čujottum 16.2.2025. (suomâkielân)
- 1 2 Vuoden 2025 luonnontuotteet ovat pihlaja, lampaankääpä ja nokkonen martat.fi. 14.1.2025. Čujottum 16.2.2025. (suomâkielân)
- ↑ Vuoden 2025 luonnontuotteet ovat pihlaja, lampaankääpä ja nokkonen arktisetaromit.fi. Čujottum 17.2.2025. (suomâkielân)